lol.
Devět lidí… Devět lidí si přečetlo předmluvu a neudělali nic… Ani hvězdička, ani jeden pitomej koment stylu: "WoW!!! Těším se!" Nebo tak něco… Opravdu se cítím méně cenná a už vím, jak to moje oblíbené noony mysleli, že se kvůli tomu cítí zdeptané… Srsly… je to hnus vědět, kolik lidí si ten článek přečetlo či nepřečetlo, ale hlavně, že to vůbec rozklikly!!!!
Věřte nebo ne, ale mám kvůli tomu opravdu špatný pocit, že jsem vás (sice to není moje dílo co teď zveřejňuji, ale i tak bych to ocenila, protože překládat to z angličtiny tak, aby se to dalo aspoň trochu číst, dát tomu český nádech a zanechat tomu ten slohový nádech od Andy) nějak neoslnila, nebo že to neoceníte… Ty komentáře opravdu ocením a to tak moc, že si to ani nedokážete představit. Jako celkem nová blogerka potřebuji podporu… To, že uvidím, že jste si to přečetli či nepřečetli, je sice fajn, ale jak mám poznat, že to oceníte? Nijak… tak prosím… opravdu to potěší a pomůže k mé aktivitě a chuti k psaní… Měla a stále mám k tomu teď celkem averzi.
Takže, teď ten další díl byl předmluvy či jak to nazvat byl přednastavený a teď se nutím k tomu dál překládat, i když se mi opravdu naprosto vůbec nechce…
~bye bye freaks