Yooo GUYS!!!!!! Jelikož nejsem zase tak moc velká mrcha, abych nedodržela něco, co jsem si slíbila, tak to taky dodržím… Sama se divím, že se vůbec našel někdo, kdo by aspoň dal ty hvězdičky… ale věřte mi, že já za komentáře, ať jsou kladné či záporné hlavy netrhám, ani se ze mě nestává znásilňující stalkerský maniak, jak si o mě nejspíše pár lidí myslí… Ale co už… Fakt mě zajímají názory vás ostatních a věřte mi, že já ráda čtení komentářů, které dávají aspoň trošku smysl…
Enjoy!!!! A po třech hvězdách (nejradši by jsem fakt byla i za ty komentáře) přidám další kapitolu… Je to jen na vás…
~bye bye freaks

Seděl tam až moc dlouho, na to, aby si uvědomil, jak dlouho to vlastně je. Čas nevnímal už nějakou dobu, takže si ani nebyl jistý. Ti muži ho opustili už před nějakou dobou, ale předtím ještě zařídili, aby byla v pokoji tma a hrobové ticho. Upřímně ho to hodně děsilo a byla mu zima. Sedět jenom tak nahý… No vlastně ani nevěděl, jak by tu polohu nazval, ale nestaral se o to. Byl vůbec rád, že žije… Prozatím.
Dveře se s příšerně hlasitým vrznutím, které mu po té době v tichu a nevidomosti otevřeli, mu trhali uši, a světlo, které se na něj přes škvíru dostalo, jej oslepilo. Oči musel ještě na pár chvil nechat zavřené, než příchozí zavřel dveře, s čímž zabránil veškerému dalšímu světlu průnik a naslouchal klapajícím podpatkům, které se společně s jejich nositelem přibližovali. Na tmu si opět přivykl až moc rychle, takže mohl vidět siluetu svého pána s lehkým úsměvem na rtech. Nelíbilo se mu to ani v nejmenším, když viděl, že jeho pán si se sebou něco nese. Byl to jakýsi kufřík, ale obsah pro jeho štěstí neviděl. Jen mlčky čekal, co udělá.
Růžovovlasý mladík byl pobavený, jak Tsuzuku vypadal. Jako poslušné štěně… Nic neříkal, vlastně si nebyl jistý, jestli vůbec ještě dýchá.
Pomalu přešel k jednomu z velkých oken, aby sem pustil aspoň trošku světla. Přeci jen chce vědět, jak moc sexy bude vypadat. Cítil na sobě jeho pohled. Ne, že by to bylo nějak nepříjemné, ale rozhodně ho jím nemusel propichovat. Nebyl na to zvyklý. Nikdo se na něj neodvažoval dívat déle než by si sám poručil, takže ho to celkově znervózňovalo. Byl na něj i přesto, jak byl poslušný celkem dost troufalý. Byla to změna, ale příjemná… Už dlouho si říkal, že by potřeboval někoho, kdo by mu odmlouval a neuposlechl ho na slovo… Tohle bude ještě zajímavé…
Se stejným úsměvem se obrátil zpět na čekajícího černovláska, který mrkal o trochu více, než bylo normální, právě kvůli světlu. Měl opravdu krásné vypracované tělo. Byl hubený, ale samý sval a nemohl si už předtím nevšimnout tetování které pokrývalo jeho paže a kus z hrudníku. Líbilo se mu. Pasovalo k němu a nejspíše i k povaze. Ale i tak si ho bude muset v jistých věcech vylepšit… Jako vždycky, ale teď mu musí něco dát…
Přešel ke svému kufříku ve kterém skrýval spoustu věcí, ale teď se zabýval jen jednou z nich, a to koženému obojku vyšívaném okrasnou stříbrnou nití, která znázorňovala znak jeho rodiny a stříbrnými pyramidkami pro okrasu. Musel se šklebit a usmívat… Až mu ho nasadí, bude oficiálně jen jeho… Bude si s ním moc dělat cokoli se mu zlíbí… Jak krásný to pocit.
Zraky zpět k Tsuzukovy, který z něj ne a ne odlepit oči, jak se kochal chlapcovou krásou. Nikdy neviděl nikoho tak krásného a v životě ho nenapadlo, že zrovna on ho bude vlastnit. Sledoval, jak se s něčím přibližuje k němu samotnému, ale nezajímalo ho, co to chlapec drží v dlani, jen se mu díval do modrých očí. Nemohl se jeho pohledu nabažit…
Nechal sebou manipulovat, nebránil se, když ho na zátylku uchopil za vlasy aby zaklonil hlavu, nepřerušoval ovšem oční kontakt, stejně jako chlapec nad ním. Cítil cosi chladivého na svém krku, obepínajíc se kolem něj jako škrtič, i když to nebylo nijak nepříjemné. Chladilo to, to ano, ale jinak to bylo i příjemné, nijak moc to nedusilo, a chlapec to i o trošku povolil, než zaklapnul jednoduchý, ale nedobytný zámek, i když se s délkou dalo stále manipulovat.
Chlapec se spokojeně usmál, když viděl onen "šperk" na jeho hrdle a dlaněmi pomalu provokativně klouzal po odhaleném dokonalém hrudníku. Tsuzuku se mírně zachvěl pod jeho doteky, ale nedovolil si něco říct, jen se dále díval do mladíkovy dokonalé, spokojeně vypadající tváři.
"Už jsi můj, Tsu-zu-ku." Řekl, možná až moc mile, ale i tak s mírným nebezpečím schovaným hluboko v jeho očích. Dlouhými nehtíky jej pak místo jemnými dlaněmi poškrábal, až po sobě zanechal dlouhé načervenalé šrámy, ovšem nevypadajíc nijak moc bolestivě, ani to vlastně bolet nemohlo. Tsuzuku byl zvyklý na bolest tisíckrát větších rozměrů, takže si nijak nestěžoval. Počkat… Jo on ani nemohl.
"A musíš mě poslouchat… A navíc… Odsekls mi… Myslím, že potřebuješ trest." Dlaní přejel po celém jeho hrudníku až na bříško kde se na nějakou dobu zastavil, a hladil ho po bocích, několikrát přejel přes každý vypracovaný sval a užíval si poddajnosti jeho těla. Nikdy by si nepřipustil, i když to bylo očividné, že se mu muž pod ním ležící tolik líbí, ale Tsuzuku to sám už dávno věděl, a to se na začátku bál, že se mu nebude líbit vůbec.
Dlaně růžovovlasého chlapce se vrátili zpět na jeho hrudník, kde se hravě prstíky začal mazlit s jeho bradavkami. Něčím by je ozdobil… Připadali mu strašně obyčejně ve srovnáním s tetováním, které bylo zakončeno někde nad nimi, ale to nechá na potom. Času vylepšit si ho bude mít až až…
Tsuzuku si vskutku užíval pánovy práce a překvapovalo ho, jak moc jemný byl. Až moc, na jeho vkus, a navíc mu to k němu možná ani nesedělo, ale vypadal tak křehce… Jako panenka…
Růžovovlasý si podle toho, jak se díval a taky toho odlesku v jeho očích užíval, že mohl jeho tělo laskat. Nejednou přejel přes celý jeho trup tam a zase zpět, a Tsuzuka to vzrušovalo až hanba. Pnutí v rozkroku ale nebylo zase tak nepříjemné, přeci jen, chlapec by se musel snažit ještě více a taky že začal. Jednou dlaní se opět vydal níže a nezastavil se ani na podbřišku, jako to udělal už několikrát, ale nechal se zlákat Tsuzukovým nabíhajícím rozkrokem. Nehodlal se ho zatím nijak více dotknout, jen kolem něj prstíkem projel až k varlatům, které už za jeho pozornost stáli. Dráždivě je promnul v dlani, přičemž nezapomínal dráždit jeho bradavky prstíky, ale přidal i jazyk. Rád si hrál, a to, že tady je Tsuzuku mu dalo nový rozměry, jak se vyřádit. Upřímně nevěděl, co všechno by na něj chtěl použít, ale už teď cítil, že byl až moc jemný, a to on nechce. Chce ho trápit tak dlouho, dokud nebude prosit a pokud nebude… No… To si ještě domyslí.
Tsuzuku se pod jeho doteky chvěl. Jestli si myslel, že to pnutí nebylo nepříjemné, tak teď již bylo a to opravdu že dost, ale nehodlal se ozvat. Nechtěl se ponižovat a za tím si stál.
Mladíčkova dlaň přešla z varlat na celou Tsuzukovu délku a byl mile překvapený jeho velikostí. Ne, že by ho to nějak moc zajímalo, nehodlal s ním mít víc než to, co s jeho předešlým miláčkem chtěl, který ale jaksi poněkud… nesplnil očekávání jak to velice rád nazýval. Ale to je už daleká minulost a navíc mu nepatřil, takže z toho neměl tak velký požitek, vlastně vůbec žádný…
Bez většího přemýšlení pomalu mučivými pohyby zpracovával chlapcovu chloubu, prstíky ho dráždil na vršku, než se zase na chvilku celou dlaní rozhodl proti němu přirážet. Dělal to tak dlouho, dokud mu nepřišlo, že je na čase pokračovat. S jedním nesouhlasným zamručením opustil jeho tělo a vysloužil si jednu z mnoha dávek pohledů. Nezajímal se, šel jen dál ke svému kufříku, kde vytahoval pár věcí s úšklebkem si je prohlížel a představoval si, co všechno s nimi bude moc provádět na chudákovy nebohém Tsuzukovy. Ty představy se mu líbili více, než bylo mravné, jako že tato chvíle nebyla ale vůbec mravná.
"Tak… Pro neposlušné…" Se stejně něžnými doteky pokračoval v práci, klouzal po špičce Tsuzukova tepajícího penisu prstíky, jak nejprovokativněji a nejmučivěji jak mohl… Konečně jeho hra začala…
Prstíky šikovně na jeho úd propašoval erekční kroužek, což Tsuzuka dost překvapilo a začal si uvědomovat, že trest asi právě začíná.
Sledoval mladíka, se stále nepřestávajícím úsměvem, právě se upřeně dívajíc do svého kufříku. Ztěžka polkl, když se konečně zaměřil na jeho obsah a tím, co v něm bylo se mu zatmělo před očima. Kufřík byl vybaven opravdu spousty věcmi, takže to erekčním kroužkem opravdu nekončilo. Sledoval ho, jak si bere jakési kuličky. Nebyli to kuličky, vypadalo to jako vibrátor, ale začínalo to kuličkou velikou jako hrášek a pokračovalo větší a větší až něco po velikost ping pongového míčku, ale ty odložil někam vedle na stolek společně s tubou, kterou shledal jako lubrikant. Tsuzuku čekal, co jen vytáhne dál a vůbec se mu to nelíbilo… Bičík… Opět jen těžko polkl, když se jeho pán přibližoval. To co pociťoval, nebyl přímo strach jako takový, ale spíš šok, který ho pohltil, když viděl ty malé růžky vystupující z růžovovláskovy hlavy. V tu chvíli byl přesvědčený, že se dočista pomátl, ale spíš za to mohlo to opravdu strašné pnutí v jeho chloubě, a předpokládal, že to moc dlouho nevydrží a pukne na místě.
Růžovovlasý si bičem zmapoval Tsuzuovo tělo, než ho s ním pleskl přes hrudník. Mladík se trhaně pod tou bolestí nadechl. Čekal, že to bude horší, byl přeci zvyklý, že ho doma bili za jakýkoli nesplněný úkol, drzé slovo, ale on si prostě vždy dělal co chtěl, a ranám se naučil utíkat… Ale teď… teď nebylo kam.
Putoval po jeho těle dál, bičíkem přejel po penisu, ovšem ten ušetřil rány… Tak krutý nebyl, to ne, ale mohl ho přeci dráždit jak chtěl. Nikdo, opravdu nikdo mu nebude odporovat, ne v jeho domě, ne někdo, kdo mu patří. Ran přišlo ještě několik na různé části těla, než byl spokojený, a Tsuzukova kůže dost zrudlá. Nezašel až do krve, to opravdu ne… Nechtěl to tělo nijak poskvrnit něčím, co by nemohl vzít zpět, ale užíval si každého bolestného zasyknutí a bolesti v jeho očích, kterého stále spalovali pohledem. Neviděl jediný náznak slz nebo prosby, aby přestal… Viděl v nich výzvu, která se neodmítá. Takhle si představoval správného mazlíčka, ten, který vydrží bolest, ten, který nebrečí jako nějaká malá holka, ale hezky všechno přetrpí… Heh? Udivil se sám sobě… NE!!!On přeci chce, aby Tsuzuku prosil! A bylo mu jedno, jestli o milost, nebo o víc! On chce, aby jej prosil!
Přešel tedy k další části svého trestu, možná trošku příjemnější jak by řeklo spoustu jiných.
Vzal přesně to, co Tsuzuku tušil. Ty kuličky a lahvičku s lubrikantem. Věděl, že se celou tu dobu usmíval, ale zase se nad tím musel usmát. Opravdu se mu Tsuzukovo tělo líbilo… Ale komu by ně… Bylo tak hříchu hodné… Dokázal by ho pozorovat stále. V slastné křeči chvějící se pod každým jeho dotekem… Opravdu mazlíček k nezaplacení…
Neobtěžoval se na ony kuličky ani použít lubrikant, jednoduše si je přiložil k ústům, vlhčíc je jazýčkem pod ostrým pohledem Tsuzuka se slastně přivřenými oči… Ten pohled na růžovovláska… Mohl by se udělat jen z něj… Počkat… ne nemohl. V tom byl ten problém.
