i
i
i
i

I'm your master. | 3. díl | Ups! |

7. března 2015 v 21:20 | Lady Psychotronia |  I'm your master.


Je to sice divné, ale jsem hodná na anonymy na asku...
well i když na předešlém díle nebyl splněn limit, přidávám další díl.
Tři hvězdy ale stále platí.



"Ahm-!" Zajíkl se, když uvnitř sebe ucítil cosi chladného, dle všeho plastového a dost nepříjemně příjemného. Proč mu to jen dělal… Byl nepříjemně vzrušený a opravdu, opravdu už potřeboval udělat… Ale ne… jeho pán si s ním stále hraje a zrovna do něj už dostává nějakou čtvrtou kuličku z devíti… Tahle už i trošku zabolela, ale nestěžoval si… Vzrušovalo ho to snad ještě více, než bylo možné. Cítil, jak s tím v jeho těle pomalu pohybuje a snaží se do jeho těla dostat další část, a Tsuzuku mu v tom mile rád pomáhal. Snažil se uvolnit co nejvíce a přijmout další kuličku, což nebylo zase tak těžké. Šlo to, ale to by na něj musel růžovovlasý polehoučku a ne to do něj rvát nešetrně, jako by to dělal poprvé… Aspoň Tszu si to myslel… Přeci jen, nic o něm neví… Ani jméno… To ho mírně deprimovalo. Musí se ho pak zeptat…

Mladík, který tohle vše zosnoval si na malou chvíli odstoupil od černovláskova těla, aby si jej prohlédl. Hračka z něj trčela z třičtvrtiny a hýbala se, při stahování svírání mladíkových svalů na konečníku. Vypadal k pomilování. Oči plné temnoty, slasti, nadržení a poddajnosti na něj upírali svůj zrak.
"Vypadáš jako nějaké zvíře s ocáskem…" Vypadlo z něj pak, aniž by nad tím moc přemýšlel. Ale byla to pravda… Vypadal jako nějaké poslušné štěně… Ale celkem apatické. Dál se už nezdržoval, jen uchopil onu hračku a bez meškání pokračoval.

"Aww…!" Růžovovlásek naslouchal jeho stenům a liboval si v nich. Nikdy se mu ještě nenaskytl tak libový pohled. Svíjející se tělo v slasti, poslušně se mu poddávajíc a nebránící se… Líbilo se mu to… Tenhle bude hodně dobrý a použitelný… Už teď ví, že si ho nechá…
Tsuzuku táhle a skoro až provokativně zasténal, když jeho tělo pohltilo i poslední kus hračky, takže z něj trčela jen tenký cancour silikonu, za který mohl tahat, a tak mu způsobovat větší slast… Ale proč se namáhat… Ať něco udělá i on… Nemusí být všechno na něm.
"Tak… a teď mi hezky vrať to, co sis půjčil." Odfrkl si nepříjemně a čekal, co Tsuzuku udělá. Upřímně ho to zajímalo a navíc to, jaký po něm hodil pohled… Nemohl se toho nabažit.

Tszu otevřel oči, aby viděl na svého pána, jestli to myslí vážně. Jo… Myslel, a čekal. Nezbývalo mu nic jiného, i když se mu nechtělo… Ta plnost uvnitř něj byla až moc příjemná, aby se jí zbavoval… Ale co už… Musel udělat to, co si jeho pán přál.
Letmě se zamrvil v postroji a jal se ze sebe hračku doslova vytlačit. Šlo to ztěžka, ale pomalu a jistě se z něj hračka vystupovala. Bylo to tak příjemné! Jak se kuličky otíraly o jeho prostatu a citlivé stěny konečníku, mohl umřít slastí. Sténal, vzrušeně syčel a prohýbal se co to šlo, bohužel pro něj to ale moc nešlo, ale hračka z něj vypadla co by dup na zem, a růžovovlasý zatleskal s jistou úctou vepsanou ve tváři. Celkem už přestával věřit, že by to Tsuzuku opravdu udělal. Vypadal, že se mu strašně líbí, když v sobě něco má… Proč mu to nedopřát?

Tsuzuku sledoval, jak jeho pán zvedl to cosi co bylo doteď uvnitř něj. Jeho pohled byl sice zamlžený slastí, která ještě před chvilkou oplývala jeho tělem, stále nemizející, ale ne tak intensivní, jako byla předtím, společně s tou fialovou věcí.
Jeho pán si pokojně přešel zpět ke svému kufříku, aby vytáhl další velmi nemravnou hračku, kterou ovšem na sebe nikdy nepoužil, na to měl svou hrdost, ale Tsuzukovy by se to mohlo líbit, a taky, že když se mu naskytla možnost se na onu věc podívat, se pod myšlenkou, že tohle bude za chvíli v něm slastně prohnul a zasténal. Tohle se mu jako trest líbilo. Nemusel to ani přiznat nahlas, ale opravdu moc se mu to líbilo. Více se ještě nastavoval, aby to jeho pán neprotahoval, a hračkou do něj pronikl. Cítil se jako děvka, ale pro tu slast svou důstojnost obětuje, vždyť mu může být už vlastně jedno, jestli nějakou má… Pokud byl prodán, nic takového by pro něj už ani neexistuje, nemůže být navráceno, pokud ho jeho pán neprohlásí za rovnocenného partnera, což se v jeho případě jako sexuální hračky nestane.

"Ah… HAH-!" Ozvalo se místností, když růžovovlasý pronikal hračkou dost velkých rozměrů do Tsuzukova těla. Užíval si jeho stenů, vzdychal pro něj, patřil mu, a on si s ním mohl udělat cokoli, co se mu jen zlíbí. Ta myšlenka ho uspokojovala, dávala mu pocit ještě větší nadřazenosti. Miloval ten pocit. Miloval, když si mohl někoho podmanit, a on mu ještě vycházel vstříc. Uvědomil si to snad? Uvědomil si, že jemu se nemá odmlouvat? Doufal že ano.
"Ummmh…!" Tsuzuku táhle zasténal, když se gumový předmět dotkl jeho prostaty, a jeho pán v pomalém intervalu začal přirážet do jeho těla. I když to zrovna dvakrát nešlo, snažil se mu vycházet vstříc, chtěl to cítit hluboko uvnitř něj, jak guma vyplňuje jeho úzký prostor a přináší mu slast, jakou už dlouho nepociťoval. Táhlé a mučivě pomalé pohyby uvnitř něj ho připravovali o rozum. Nechtěl dále zažívat jen rádoby jemnou práci. Potřeboval tvrdé možná i trošku bolestivé přírazy. Neměl rád nějaké hýčkání, potřeboval tvrdou dominanci, ale nehodlal prosit. Měl to být trest, tak ať je.

Nuda… Pomyslel si růžovovlasý. Opravdu ho do začalo nudit, jak si tam jen leží a vzdychá. Neměl by ho trošku podpořit v práci? Chtěl, aby ho prosil! Bylo mu jedno, jestli o milost, nebo o víc! On chtěl, aby prosil!
Projevilo se v něm malé rozmazlené dítě, které chce svou vysněnou hračku, která ho stejně přestane po chvíli bavit. Jo, takhle to viděl i s Tsuzukem, pokud bude až moc poslušný… Ale nevyžadoval to snad? Vždy mu všichni ve všem vyhověli… Nebylo by fajn, kdyby pro jednou někdo kladl odpor? NE! Musí jej všichni poslouchat! Je jejich vládce, tak ať se nikdo neodvažuje mu jít proti vůli!

"Tshe!" Vyprskne růžovovlasý a možná až moc prudce hračkou přirazí do černovlasého těla. Prohnul se, i když to v postroji bylo skoro nemožné. Chtěl tak moc už vyvrcholit… Jeho vzrušení už bylo až moc bolestivé a on nemohl… Tohle už opravdu bylo mučení. Cítil, že ještě chvilku a vybuchne uvnitř, i když si nebyl jistý, jestli to vůbec jde.
"Ahh…!" Táhlé zasténání mladému pánovy stačilo k tomu, aby ho to začalo už totálně nudit. Nebyl si jistý, jestli je opravdu tak strašně rozmazlený, že ho nebaví i jeho nejoblíbenější hry, nebo prostě jen rozmrzelý, že mladík stále nevyvrcholil… Počkat… Mladík měl chuť se praštit do čela, jaký idiot je. Vždyť na sobě jeho mazlík má stále erekční kroužek… A to už chtěl mladíkovy nadat za to, že má výdrž jak… Nevěděl by ani, k čemu to přirovnat.
Aniž by přestal do jeho těla přirážet, hbitě uvolnil kroužek stažený pod Tsuzukovy varlaty, naklánějíc se nad ním a táhlým pohybem sňal mladíkovo největší trápení.

Tsuzuku vyvalil oči když cítil, že kroužek kolem jeho nádobíčka uvolňuje, zaklonil hlavu vzad a táhle zasténal, až skoro zakřičel. Tohle nečekal… Tak rychlé uvolnění. Prostě to všechno v sobě nemohl udržet. Slast, kterou mu jeho pán přivolával, příjemné vyplnění jeho úzkého prostoru plastovou či silikonovou věcí a to rychlé uvolnění jeho erekce… Prostě to nevydržel a s nádherným hrdelní projevem vyvrcholil. Jo… Konečně se cítil fajn. Asi bude zlobit častěji, pokud budou jeho tresty vždy takové.

Růžovovlasého zaťalo, škubl sebou, ale ne dostatečně rychle, aby se tomu vyhl… Stále nepobíral, co se právě teď stalo… Vlastně si to uvědomoval moc dobře, jen tomu nemohl uvěřit… Opravdu… opravdu se mu udělal do vlasů a na obličej?! TO NEMYSLEL VÁŽNĚ!!!!!! Tohle nemohlo být reálné! Ne… Prostě ne!
Jak si to mohl dovolit?! Na něj! Do jeho nádherných vlásků, o které tak rád pečoval?! Které pro něj znamenalo asi tak moc, jako jeho obličej, postava, oblečení, prostě vše na něm!!!!!! Tohle ne… ne to opravdu NE!!!

"Jak se opovažuješ se udělat na MĚ????!!!!" Zaječel až skoro hystericky a přerušil tak Tsuzukovo užívání si orgasmu. Vlastně si to ani neuvědomil… Fakt se udělal na něj? Ne… Tak moc do výšky vystříknout nemohl… I když… Jeho oči zaostřili na nasupený, naštváním skoro býlí obličej, pošpiněný jeho semenem… Ale slušelo mu.
"Ups…" Vydal ze sebe Tsuzuku jen přiškrceně, a snažil se v sobě zadusit přiházející smích, který asi opravdu dlouho v sobě neudusí. Ten pohled byl prostě k popukání… Ten kluk byl opravdu… princezna…

"Ups? UPS?!" Ječel růžovovlasý, hledající všude kolem něco, čím by ten býlí teplý hnus mohl setřít z obličeje a vlásků. "Já ti dám takové "ups"! Ty… ty!" Tak teď už byl dokonce rudý a Tsuzuku už jen čekal na zelenou a šedou. Ale aby měl šedou barvu, musel by umřít… Hm… možná jednou.
"Tohle je… prostě moc!" Když už našel kapesníky, které byli spíš nějaká jen tak pohozená látka kolem, rychlostí ze sebe stíral vše to odporné… No prostě snažil se to ze sebe dostat tak rychle, jako kdyby to byl nějaký nevyléčitelný virus. Tohle bylo opravdu až moc.
"Zítra, zítra už tak jemný nebudu!" Zaječel, a ještě si dupnul. Jak si Tsuzuku myslel… Princeznička, která byla právě na odchodu.

"Jak se jmenuješ?" Růžovovlasý za sebou slyšel, dost pobavený hlas. To jako opravdu?!
"Co prosím?!" Hysterie z hlasu se mu stále nevytrácela a znechucený pohled, který po mladíkovy hodil by zabil už asi všechno služebnictvo, ale on… vypadal v klidu.
"Chci vědět, čí jméno mám zítra sténat." Tsuzuku se na růžovovláska spokojeně usmíval a ještě spokojeněji se vrtěl v popruzích a chlapce před ním prostě a jednoduše zaskočil na takové úrovni, že oněměl a jen na svého mazlíčka hleděl. Tohle si opravdu nedovolil ještě nikdo. Tohle…

"Koichi."

<< previous || next >>
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sulina | 12. března 2015 v 6:28 | Reagovat

Mmm.. I LIKE IT :D (^o^) další díl prosím prosím (^o^)

2 ladypsychotronia | Web | 13. března 2015 v 15:40 | Reagovat

[1]: Snad se dočkáš, už mám předepsané jen dvě kapitoly... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama