i
i
i
i

Mít, nebo být? | short stroy + zamyšlení |

20. března 2015 v 14:23 | Lady Psychotronia |  short stories na téma týdne
"Nemám nikoho… Co mám dělat?" Optal se chlapec plačtivě, oči zalité slzami. Nebylo to tak dlouho, co přišel o rodinu, co ho opustili ti nejdražší, které kdy mohl mít. Říkali mu: "Buď rád, že máš vůbec život."
K čemu mít život, když nemáte pro co žít?
"Máš mě… To ti nestačím?" Otázal se ho druhý chlapec, který ho dřímal v náručí a kolíbal v utěšujícím tempu. Vždy mu pomáhal, oni oba si pomáhali a teď… teď když to druhý potřebuje nejvíce, on nemá co udělat. Chce to jen a pouze čas.


"Proč nemůžu být šťastným?" Jako kdyby ani přítelovu větu nezaregistoval. Až moc chtěl být v pořádku, bez bolestných myšlenek, že je už nikdy neuvidí, že už se nikdy nevrátí…
"Budeš šťastný…" Chlapec, který doposud plakal, jako by najednou začal vnímat okolí. Hlas jeho kamaráda, stiskajíc ho ve svých pažích mu nepřišel tak daleký, jako ještě v pár okamžicích. "Dej mi šanci tě udělat šťastným…" Pokračoval v krátkém proslovu, zdvihajíc plačícího bradu. Usmíval se na něj a stíral jeho neposedné slzy. Nechtěl, aby tak krásná tvář byla pošpiněna něčím, jako byli slzy.
"Slibuješ, že budu?" Otázal se ještě zoufalým tónem, přizavírajíc oči v přicházejícím polibku.

"Slibuji."

|| 196 slov ||



Abych pravdu řekla, je jednodušší mít než být. Určitě si budu protiřečit, ale jak je známo, dělám to při zamyšlení často.

Být šťastný, nebo být deprimovaný jsou jen jisté přechody, kterými si díky rozmanité mysli procházíme velmi často. Ať je dobré počasí, nebo jste mezi lidmi, jste ovlivněni i jimi, stejně jako jsou vaše názory a myšlenky. Upřímně já ovlivňuji mnohé, a mnozí ovlivňují mě, ale to se stává méně často. Ráda se o své názory dělím a sdílím své myšlenky. Lidí je akceptují, nebo zavrhávají.

Mít deprese se zase něco jiného. Neovlivníte to, je to vrozené a není to nijak pěkné. Mluví z vlastní zkušenosti. Nemám je nikým diagnoztikované, rodiče o nich neví, ani si nechci nechat pomoct, chci se s tím zkrátka poprat sama, což se mi celkem i vede a jsem za to upřímně ráda.
Je to vlastně stejné jako mít diagnoztikovanou hiperaktivitu, jisté "postižení" jako je dysgrafie, dyslexie atd… já mám například dysortografii, což je smíšená vada těch dvou zmíněných výše, ale pomalu se jí už zbavuji. Je to časem a tím, že jsem věřila, že se jí zbavím. Patřila jsem k tomu pomalejšímu typu, ale teď si myslím, že se to věkem změnilo, i když se to u mě už tak moc neprojevuje. Mám dobrou paměť, takže se to tak nějak regulovalo.

Jen tímto chci říct, že se dá překonat vše, co vás trápí, co se vám nelíbí a chcete to změnit. Tak jako já teď měním sebe, i vy můžete… je to silou vůle.

|| 250 slov ||
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness | Web | 20. března 2015 v 18:57 | Reagovat

Máš moc pěkné stránky :)

2 Kaspi | Web | 20. března 2015 v 19:07 | Reagovat

Taky nemůžeš opustit od boyXboy, co? :D

3 Smithd762 | E-mail | Web | 20. března 2015 v 20:38 | Reagovat

whoah this weblog is wonderful i love studying your posts. Stay up the great work! You know, many individuals are searching round for this info, you can aid them greatly. dedaddfggkdfbddd

4 ladypsychotronia | Web | 21. března 2015 v 15:03 | Reagovat

[1]: Děkuji!!! Snažím se ^w^

[2]: Emm...  
<.<

.>

Jsem do toho hold zažraná až moc dlouho... hehe od třinácti let, takže ne xD

[3]: Oh thanks! I'm glad that there is someone, who is not born czech or slovak... And you say, that you read all my stuff?
I'm sorry that you don't understand all my words.

I can try to write something in english but I don't really know...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama