close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






i
i
i
i

Kitty | 1. díl |

9. dubna 2015 v 20:51 | Lady Psychotronia |  Kitty
| Kitty | BTS | 1. díl | 1397 slov |

Prosím nečtě te to... je to ve strašném stavu, protože první kapitoly mě nikdy nebaví psát... Jsou pro mou maličkost nezáživné... Ach ach...

Ale snad si to aspoň trošku užijete, protože pre-chapter tady byla před celkem douhou dobou... kekeke...

jo a zítra výjde trošku jiné podání short story... snad se bude líbit... byla totiž i sranda to psát... :D




Namjoon otevřel dveře svého bytu, a čekalo ho jako vždy malé překvapení. Suga, jeho zrzavoučký kocour na něj okamžitě skočil z poličky, jak na něj jako každý den čekal. Měl co dělat, aby ho opět chytil, ale už to měl natrénované. Přeci jen už je to několik dní, co ho má doma, a Suga ho takto leká.
Poprvé to bylo vůbec nejhorší. Lekl se tak, že spadl i s dokumenty, které si nesl z práce se rozletěli po celé chodbě, ale nemohl se na kocoura zlobit. Přeci jen, jeho krásné očka ho to ani nedovolili.
"Suga-aaaah…" Řekl směrem ke kocourovy, který se packami uvelebil na Namjoonových zádech. Kocour měl jediné štěstí, že dokázal tak skvěle udržovat rovnováhu, a nespadl. Sice byl menší a stále vypadal jako trošku větší kotě, ale vlastnostem kocoura to nijak neubíralo… Spíše ho to dělalo ještě rozkošnějšího.

Namjoon odložil věci na komodu, zul se a odložil klíče na poličku, kde je nechával vždy. Divil se, že mu je ten tajtrlík ještě nikam neschoval. Celkově to byl nějak až moc umírněný kocour. Nic neničil, škrábal jen své hračky a ani moc nekousal. Občas se samozřejmě zapomněl, ale nikdy to nebylo bolestivé, spíš takové hravé kousnutí.
"Suga-ahhh…" Řekl znovu s úsměvem, když se rozešel do prostorného obýváku, který byl propojen i s kuchyní barovým stolem. Měl svůj byt rád. Byl tak, jak si ho vysnil, když už byl v prvním ročníku na střední škole, a byl rád, že ho realizoval tak brzy. Život podnikatele, vlastníc menší, ale stále se rychle rozrůstající firmu, se vyplatilo. Jde rychle nahoru, což přináší peníze, takže si může dovolit hodně věcí.

Namjoon jednou rukou uchopil kocoura, který ne a ne seskočit z jeho zad, a sesunul si ho do náruče jako miminko. Suga na něj hleděl svým krásným roztomilým kukučem a jednu packu se zasunutými drápky natáhl k Namjoonově tváři. Namjoon si už zvykl, že se v některých ohledech jeho kocour opravdu chová až lidsky, v jistých chvílích to bylo i dobře, kocour, kterému se v očích objevují lidské emoce, a dle všeho vám umí naslouchat, je to nejlepší, co ho potkalo.

"Dneska konečně dorazí Jin." Usmál se na kocoura. Svému příteli neřekl, že si koupil kocoura, ale doufál, že se mu Suga bude líbit tak, jako se na první pohled zalíbil i jemu. Upřímně by pak byl nejšťastnější… Ani nevěděl, jestli má Jin kočky vůbec rád… Když tak začne. Nehodlá právě přivedeného Sugu hned zase odvážet pryč. Ani by to neudělal. Tento kocour mu až moc přirostl k srdci a komu ne? Je tak rozkošný, přítulný a navíc nic mu zatím nezničil. Ideální mazlíček.
"Budeš se mu líbit." Ujišťoval spíše sebe, i když věděl, že kocourek mu rozumí. Netušil proč má ten pocit, ale viděl mu to na očích. Byli tak… chápající a rozhodně se mu to zamlouvalo.

Suga se zničeho nic zvedl na jeho klíně a začal šplhat po jeho trupu. Drápky do Namjoonovy hrudi ovšem zatínal opravdu až skoro nepoznatelně, a když hrozilo, že by mohl sklouznout dolů. Dostal se opět až na jeho rameno, kde se mu nožky rozjely, takže na jeho rameni ležel svým bříškem, končetiny natažené podél mužovy hrudi a zad. Bylo to komické. Opravdu byl stále koťátko, i když už mu měl být více než rok, co mu řekli. Našli ho na ulici, takže to nikdo moc netušil, ale od té doby prý nevyrostl a nejspíše už do velikosti normálního zdravého dospělého kocoura nedoroste. Namjoonovy to nevadilo. Byl tak ještě roztomilejší a milejší. Vždycky chtěl koťátko, které by i koťátkem zůstalo. Ale to chování…

"Ty jsi pakoš, víš to?" Smích, který zněl celým bytem neustával Namjoon jen vzal kocourka zpět ze svého ramene a podržel si ho před obličejem. Tak rozkošný obličejček… Suga jen na oplátku Namjoonových slov zamňučel. Bylo to tichý zvuk, který by snad ani nepostřehl, kdyby neviděl, jak se Sugova tlamička pohnula.
"Tak promiň ty cíťo." Odfrkl, na což Suga skoro až zasyčel. Vážně mu rozuměl každé to slovo, které mu za tu dobu řekl? Nebylo to možné… Kočky jsou možná všímavé a citlivé, ale tohle nebylo možné. Kocour, chovající se jako dítě… Namjoon nad tím jenom pokroutil hlavou, položil Sugu na své rameno a zvedl se. Musí mu dát něco k jídlu. Zatím, všechno co mu kdy dal, ať to byli jakékoli granule, nic z toho nesnědl, vždycky to rozházel někde kolem. Netušil, proč to dělá, všude tam, kde se na to psal říkali, že to bude nejspíše nějaké onemocnění, ale že mu má dát něco jiného, třeba maso, jestli to sní, tak nemocný není a Suga spapal všechno, krom granulí… Dokonce volal i do toho útulku a tam mu řekli, že Suga měl vždycky trošku jiné požadavky, co se žrádla týkalo. Hold, bude mu muset dávat něco jiného… I tak mu to připadalo prostě divné, protože se mu jednou vrhnul i po rýži.

"Tak, co si dáš dneska, kocure?" Promluvil na zrzka, který mu ocáskem přejížděl pod nosem. Strašně krásně voněl, na to, že je to kocour. Měl takovou vanilkovou až pomerančovou vůni… Jednoduše k sežrání, až na to, že Sugu by nesnědl. Bože vždyť by to bylo tak nelidské! Sám neměl rád tu svou stránku, která milovala maso…
"Třeba kuřecí?" Nečekal na odpověď, přeci jen by se mu jí nedostalo, ale stejně se na kocourka podíval a ten mu jeho pohled oplatil. V očkách měl stále ty dětské nadšené jiskřičky.
Suga seskočil na linku, když se nebezpečně přibližoval k ledničce. Usadil se tam jako panovník, ocásek obtočený kolem sebe a koukal. Celkově se neustále koukal všude kolem a hledal. Hledal, ani nevěděl co, ale líbilo se mu tady. Hlavně se všude plantat pod nohama, nebo se nechávat hýčkat. Byl hold mazel, a zneužíval své roztomilosti.

Tiše se plížil k nic netušícímu Namjoonovy, který už dávno rozmražené maso krájel na prkýnku na malé nudličky. Broukal si jistou melodii, kterou někde slyšel, i když už ho ani nějak nezajímalo, co to bylo za skupinu… Bylo toho moc. Jen se snažil si neukrájet prsty, protože to rozhodně nepotřeboval.
Přemýšlel, jestli to Sugovy neublíží, když to maso trošku orestuje. Přeci jen, nechtěl mu to dávat jenom tak syrové… Tak zlý paniček nebude.
Suga dále pokračoval ve svém plížení. Už byl skoro tam... Zanechával si svou útočnou pozici, nožky mírně nakrčené, tělíčko blíže k lince a připraven kdykoli skočit, ovšem to s jeho leností se mu nechtělo.
Jen co se Namjoon otočil, aby našel něco, co ho naprosto nezajímalo, Suga si bez nijakého dovolování či přemýšlení, lehl na linku, skoro až rozvalený na zádičkách a pacičkou tlapal na maso. Bylo to tak strašně divné na dotek. Měkoučké, ale studené… Ale bylo to příjemné. Zaťal do jednoho kousku drápky a snažil se onen kousek k sobě přitáhnout. Klouzalo to a doslova to utíkalo… Tohle si nenechá líbit!

Namjoon hledající koření se nezabýval tím, že by mu snad nějaký malý zrzavý zlodějíček mohl ukrást maso, které dokonce připravoval pro něj, proto, když se vracel, si ani nevšiml pacičky, která mu málem uvízla pod nožem.
"Suga!" Lekl se. Jak tohle mohlo skončit… Už už viděl, jak se Suga svíjí v bolesti, ovšem ten na něj jenom hleděl z lehu, pacička, o kterou mohl v pár předešlých sekundách přijít, položená na masu. "Ty pako jedno!" Nehodlal na něj křičet. Přeci jen, kocour si to nemohl uvědomit, co mu hrozí, ale takhle to dál nešlo. Co kdyby mu jenom něco mohl udělat, kdyby si nedával pozor?

"Takhle teda ne…" Odložil všechno, co mu utkvělo v dlaních a uchopil Sugu za žebra. Nemohl se mu tady válet po lince! Fakt se mu ještě něco stane. Třeba by ho mohl majznout pánví… Ne to by fakt už nedopustil! Sám jí jednou omylem dostal od Jina a šešule se mu motala ještě dalších pár hodin.
"Pojď, kocure." Nadzvedl Sugu k sobě a hledal, kam by ho mohl uložit. Nechtěl ho dávat až úplně mimo pokoj, chtěl ho mít na očích, ale zase aby věděl, že se mu nic nestane. Lednička… Ta by šla.
"Uju…" Vydechl, když Sugu pokládal na onu elektrickou kamarádku. Suga vypadal celkem nejistě. Typoval, že to není z toho, že by se snad bál výšek, vždyť všude lezl co nejvýše a pro kočku to je asi i nemožné. Ty lozí všude možně.

Ještě, aby nezapomněl, tak vzal onen zapomenutý kousek masa, o který Suga asi tak usiloval a dal mu jej nahoru za ním. Přeci jen, když kvůli němu mohl přijít o packu, proč mu ho nedopřát?

 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kaspi | Web | 9. dubna 2015 v 21:24 | Reagovat

I ty pako! To je cjůt. A dokážu si představit Sugu :333 S tím rezavým ocáskem a rezavými ušky :3 Blbe!

2 Týna | Web | 10. dubna 2015 v 10:08 | Reagovat

To je roztomiloučký :) Rozplývám se :)
Moc se těším na pokračování.

3 Hatachi | 10. dubna 2015 v 21:13 | Reagovat

Suga je sladký kocourek. Ale jsem zvědavá, jestli se opravdu bude líbit Jinovi.
Těšim se na další díl...

4 Any^^ | E-mail | Web | 11. dubna 2015 v 17:06 | Reagovat

Aigoo~ that's so cute^^

5 Karis | E-mail | Web | 11. dubna 2015 v 19:16 | Reagovat

Adsjfk! :3 těším se na další díl *-* toto je dokonale napsané :'3 ahwww :3 nevím co říct ... Docela se bojím Jinovi reakce na Sugu :D chci další díl co nejdřív prosím :*3)

6 ladypsychotronia | Web | 11. dubna 2015 v 19:57 | Reagovat

[5]: yaaaah žr jste to vy, tak se do toho pustím no... Snad to bude dříve xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama