
Když se zahleděl do hloubky jeho očí, pomalu začal pochybovat, zda on přeci jen zvládne přežít další den. Den plný bolesti a trápení. Zvládne se vůbec ještě postavit světu čelem a jít mu vstříc? Vstříc další předem očekávané bolesti? Nikdo sice neřekl, že život bude jednoduchý, ale také neřekl, že bude takto těžký a bolestivý. Nikdo ho nevaroval, nikdo mu neřekl, jak moc to bude bolet.... Ale teď to všechny strašně mrzí… Mrzí je, že chlapec s životem před sebou jím opovrhuje a chce dokonce umřít.
|| 86 slov ||
Hey ma sexy beautiful people. (musím se přestat koukat na JREje -.-)
Takže tohle je nějak tak první tady tohle… Psala jsem to z důvodu, protože v poslední době si všímám, že spousta lidí opovrhuje životem a netěší se z něj. Ano, taky jsem měla takové období, ale to bylo loni o prázdninách před nástupem na střední školu… Teď se to všechno tak nějak změnilo a doufám, že mě to tyto letní prázdniny nechytí znovu, protože by jsem se asi fakt už zbláznila… Ale mám mnohem více lidí, kteří se o mě zajímají a já jsem jim za to vděčná… Pomohli mi.
Hlavu vzhůru všem, kteří ztrácí smysl v životě… Já ho našla… nevím přesně jaký je, ale vím, že ho uvnitř přechovávám a taky se snažím dát naději a sdílet úsměv s těmi, kteří ho postrádají.
Celkem mě překvapuje, jak moc jsem se za tu dobu strávenou na střední škole změnila, a to jsem pouze v prvním ročníku… Zajímá mě, jak budu vypadat po maturitě a jaká budu tam uvnitř u srdce… Rozhodně chci ale potom na žurnalistiku… ale uvidíme, jak dlouho mi to vydrží…
lol cítím se, jako že se tady vzpovídávám a při tom jsem chtěla probírat problém dnešní doby… tak zase nic…
I tak… Lidé by se měli naučit důvěřovat ostatním, ale jen těm správným… Říká se to lehce, protože těch správných je málo, ale většinou jsou to ti, kteří za vámi stojí a vy si jich ani třeba nevšimnete. Vždy jsou s vámi a radí vám… Já třeba teď právě v těchto chvílích důvěřuji jen několika lidem a dva nejhlavnější je má maminka a umma… (umma je moje bestfriend a maminka je prostě ta která mě porodila… rozumíme?)
Takže vždycky je tady někdo, kdo vás podrží a ukáže vám ten správný směr… Já se loučím ^^
~bye bye freaks

Dobře. Já se teda přiznám xD brečela jsem xD u toho článku. Upřímně. Taky to tak mám ~ a taky mám před střední.. Yo yo ~ očividně nejsem sama xD ahh s těmi lidmi máš tak nějak pravdu, ale uznej, nejprve ti někdo musí ublížit - teprve potom si uvědomis, že je tady někdo,komu na tobě záleží. Moje zkušenost. Ehm. Tohle jsem vůbec psát nechtěla xD jdu si dal brečet do koutku xD