i
i
i
i

STALKER | 2. díl |

1. dubna 2015 v 13:30 | psycho&umma |  STALKER
| STALKER | 2. díl | 1484 |


kurziva = psycho
norm. = umma

Jen pro informaci tento díl je poněkud kradší, ale některé mají zase okolo 3 000 slov... takže nebuďte smutní, kapitoly budou delší :D


"Hyuuuuuung!!!!" Zaskučel skoro až žalostně, ale opět dost otravně a vesela se zavěsil na Yookwona.
"Mám hlááááád!!!" Připadal si jako malé dítě. Malé hladové a uvřískané dítě. Ale opravdu měl hlad a nehodlal teď myslet na nic jiného. Vypadli ze školy ani ne před minutou a už byl plný života, ne jako na poslední hodině, kde umíral na nedostatek spánku a taky na hlad. Umřít na hlad by byla pro něj asi ta nejhorší smrt na světě.
"Chci pizzůůůůůůůůůůů!!!!"

"Tak na ni půjdem!! Ale platíš!!" Když už si to vymyslel tak ať to taky zaplatí on má svůj oběd doma. To jen tohle děcko ho zdržuje. I když nemůže říct, že by si dvakrát stěžoval vždyť je pátek. Po dvaceti minutách hledání vhodné pizzerie konečně zaplujou ke stolu a můžou si vybrat něco k jídlu. Kwonie se rozhlížel po restauraci, která byla dost moderně zařízená. Nejspíš tu byla nově otevřená. Pohled mu sjel na lidi co seděli okolo až si všiml jednoho muže. Pozoroval je a přísahal by, že přišel jen co tu vešly. Zase měl ten nepříjemný pocit, že jej někdo sleduje.

Zico se zálibně díval na jídelní lístek a když se chtěl zeptat Kwonnieho, co by si dal, viděl, jak se dívá někam do prostoru s pohledem, který na něm nepoznával. Očima přeletěl po místech, kam by se mohl dívat, ale neviděl nic podezřelejšího, než pizzu s jahodami, kterou viděl v lístku.
"Hyung?" Pokusil se na sebe upozornit, ale Kwon se nějak ne a ne odtrhnout pohledem. Zkusil tedy taktiku, která zabrala i ve škole a se stejným oslovením staršího pohladil po kloubech prstů na ruce.

U-Kwon při tom náhlém kontaktu škubl jak se lekl, ale vrátil se zpět do reality. Zrak se mu vrátil na mladšího, který ho opět držel za ruku. "Um já si dám tu trojku.." Rychle se snažil odpovědět jen aby servírka nemusela čekat tak dlouho. Snažil se pohledem nezabloudit k tomu stolu kde seděl ten muž, ale stejně mu tam sjel. Oddychl si když viděl, jak si něco čte v notebooku.

Zico začal uvažovat a U-Kwonovy a jeho psychice. Stával se paranoidním a mohl za to kdo? Samozřejmě že Wo Ji Ho. Jak odporné… Začal pomalinku přemýšlet o tom zdali toho už nepřestane. S Kwonniem jsou opravdu dobří přátelé a kdyby se to jednou provalilo, vše by skončilo. Jejich vztah by šel okamžitě někam do hnoje a on… On by byl sám… Nechtěl být sám!!!
"Vážně by jsi neměl být tak paranoidní. Jsou to jen vzkazy."

"Já vím, jenže pořád mám tak nepříjemný pocit, že mě někdo sleduje. Navíc v noci z toho mám špatné sny, takže ani toho moc v poslední době nenaspím." Starší se smutně zadíval na mladšího a doufal, že tak trochu porozumí jeho problému.
"Jiho nechtěl bys u mě dneska přespat?" Podíval se na něj s nadějí, že by dneska nemusel těm nočním můrám čelit sám. Byl by u něj Jiho a ten by ho rozptýlil.

Jiho se nad tím musel upřímně zamyslet. Spát u něj by nemuselo být vůbec tak špatné a aspoň by byli ještě více spolu, pokud nepočítáte sedm nebo osm hodin ve škole, kde stejně většinou spí, nebo něco nesmyslného čmrká do sešitu, nebo pozoruje Kwonuv soustředěný zamyšlený pohled. Jo, to je většinou v matice… A rád mu s ní pomáhá. Je to U-Kwon, samozřejmě že mu rád pomáhá!!!
"Tak jo, ale výměnou za to se mnou půjdeš do toho klubu, který objevil Kyung, platí?"

"Platí!" Usmál se na něj Kwon, hned o něco klidnější. Do toho klubu stejně chtěl zajít slyšel, že tam je taneční parket.
"A ty víš kde přesně to je nebo tam s námi půjde i Kyung?" S těmi slovy zvedl hlavu aby se mohl opět rozhlédnout. Už si připadal paranoidní. Byla malá šance, že ten stalker je tady, ale pořád tu byl ten nepříjemný pocit. Nedokázal si to vysvětlit, ale opravdu se všude cítil špatně.

"Vím, už jsem tam byl." Odpověděl jednoduše, aby si opět přitáhl staršího pozornost. Nechtěl ho nechat moc koukat do prostoru. Opravdu už je tak ostražitý? Vždyť mu říkal, že mu nic nehrozí! Aha… jemu to tak asi bude věřit, když neví, že to píše on a je jeho kamarád, kterému se svěřuje…
"Je to tam velký a fakt dobrý. Dokonce, když máš známost s Kyungem tak ti tam bez problému nalijou… Jinak ne, takže výhoda." Jiho se samolibě usmál. To, že ho tam zlili do němoty radši říkat nebude, přeci jen, U-Kwon dle všeho zase tak moc nepije.

"Jo? Ne že mě budeš chtít opit, to by nedopadlo dobře. Pamatuješ jak jste mi minule nalívali?" Podíval se na mladšího s hraně uraženým obličejem. Byl fakt, že mu nemuseli tak nalévat, ale taky on to nemusel pit. I když teď na to vzpomíná celkem s úsměvem. Tenkrát si to vážně užil.

"Ale to bylo fakt dávno! A byl jsi roztomilej, když ses snažil tančit…" Šibalský úsměv, který se mu objevil na tváři nevěstil nic dobrého. Že by si to zopakovali? Mohli by… Byla to fakt sranda, ale v ten den byli všichni tak na mol, že nikdo nedorazil domů. Jednoduše usnuli tam, kde před tím pili, nebo se jich ujal někdo aspoň trošku při smyslech.

"Naah to neříkej! Víš, že to nemam rád!" Zašklebil se na něj starší a odvrátil hlavu, jakože se s nim odmítá bavit. Věděl, že to zabere. Jiho neměl rád, když ho ze srandy ignoroval a pokaždé se snažil upoutat jeho pozornost. Těšil se na večer už jen proto, že půjdou do toho klubu a on si po delší době zase může zatančit. Už mu to chybělo a to hodně.

Zico sledoval staršího uražený obličej. To zas něco posral, a nevěděl co? Vždyť on je roztomilej! A nemá nic na obhajobu! Říkají mu to všichni.
"Ale no tak hyuuuung!!!! Vždyť je to pravda." Ať se snažil jak chtěl, Kwon ne a ne povolit. Je to s ním marné… Jsou stejně tvrdohlaví, ale jeho hyung aspoň věděl, jak zneužívat svého vzhledu… Koho mu to připomínalo? A jo, jeho odraz v zrcadle.
"Tak promiň." Povzdechl si, tentokrát on hraně. Kwon nebyl jediný, kdo věděl, co na které lidi funguje jako citové vydírání! Jo! Jihovo provinilé já bylo asi tak účinné, jako to Kwonovo ignorující uražené.

Jen po očku se na mladšího podíval, a když viděl ten provinily výraz přeci jen povolil. Měl jistou slabost pro tenhle výraz, ale to Zico vědět nemusel. Stejně to nejspíše tušil.
Konečně jim servírka donesla onu vytouženou pizzu. Měl pocit, že za chvíli by pošel hlady. Sírova pizza ho udeřila svou vůni do nosu a U-Kwon se do ní s radosti pustil. Celou dobu co ji do sebe ládoval se musel křenit od ucha k uchu.

Zico, než aby si spíše užíval svou dlouho vytouženou pizzu, kterou by klidně prohlásil i za manželku, i když by ho asi za konzumaci partnera zavřeli, zkoumal staršího obličej. Chvilkami nevěděl, jestli se šklebí, nebo něco takového, ale poté se Kwonuv škleb změnil na nefalšovaný úsměv. Nebo tlemení… Jo, něčemu se tlemil.
"Čemu se tak tlemíš?" Zeptal se pak s podobným úsměvem, když polkl sousto.

Čemu se tlemi? Jak mu to má říct, když sám neví? Ale Kwon to vážně nevěděl, jen měl porad nutkání se usmívat. "Upřímně nevím." Odvětil mu, a dál se ládoval kouskem jídla, co svíral v puse. Snažil se nemyslet na žádné dotěrné myšlenky. Dneska už nenechá aby mu přišly na mysl. Dnešek si užije.
"Máš na puse kečup."

"Kde, co?!" Zico před nějakou chvilkou přestal vnímat, a naprosto propadl té vášnivé chutě salámu a ostrého kečupu, společně se sýrem a dalšími ingrediencemi, které na jeho budoucí manželce, která ovšem dřív bude snědená, než by se dokopali k oltáři, nebo ku příkladu k peci, která by je snad byla ochotná mezi nimi ten svazek manželský nepochopený uzavřít.
Hleděl na Kwona s plnou pusou a celkově umazanou. Ne zase tak celkově, ale v jednom koutku mu opravdu uvízl kečup, ale necítil ho, ani neviděl. Bylo by to asi tak stejné se pokusit dívat na své rty, jako na čelo.

"Na puse" Odpověděl se smíchem a poklepal si prstem do levého koutku úst. V tom místě měl Zico menší skvrnu. Vypadal dost vtipně jak tak na něj poulil oči s tím nechápavým výrazem. Trochu jako klaun s nedokončeným make-upem. Po chvilce co na něj Zico pořád upíral ten samý pohled se natáhl po ubrousku a sám mu to utřel. Teď zas vypadal jak křeček.

Zico vlastně teď nevnímal co Kwon říkal, jen hleděl na jeho andělský obličej. Sice od kečupu, ale to bylo tak jedno… On tam viděl něco jiného. Jo, tatarku. Říkejme tomu tatarka… Ale opravdu to byla tatarka… Teď tak přemýšlel… Může být na pizze tatarka? Jo, to byla jeho poslední myšlenka, než viděl jeho obličej naklánějící se k němu, společně s rukou a ubrouskem. To bylo fakt divný… Ještě chvíli se na něj díval, než si s mrmláním něco ve smyslu že je stejné čuně jako on nacpal do pusy další sousto.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi | 1. dubna 2015 v 18:11 | Reagovat

To bylo moc hezké. Jsem zvědavá, co bude dál.
Těšim se na další díl...

2 *** | 2. července 2015 v 12:27 | Reagovat

je to zajímavý, jsem zvědavá, co se bude dít dál. občas to není stylisticky úplně správně, ale pořád je to v mezích :D a baví mě to
(tuším, že ta pizza nebyla sírová, to by hoši nedali :D)

3 ladypsychotronia | Web | 2. července 2015 v 14:24 | Reagovat

[2]: Těší mě, že jsi se rozhodla tuto povídku číst a hlavně okomentovat, no bohužel na korekturu už je pro mne i pro druhou autorku pozdě :D

Sírová pizza by byla velmi zajímavá, ale já bych si ji nedala, ale jsem si jistá, že Jiho by ji mile rád ochutnal, bohužel nejspíše jen jednou.  (fuck all czech words :D)

To, že to není stylisticky správně... spíš by jsem řekla, že je to spíš tím, že je to pro naši zábavu a taky tím faktem, že je to rpg a každá píše za jinou osobu :D

Stále ale děkuji, že jsi vůbec komentovala, jako Hatachi ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama