STALKER | 6. díl | 2850 slov |
kurziva: psycho
norm.: umma
Asi by jsem fakt měla toho stalkera přečíst naprosto celého... A vy co to čtete -teď nemylím Hatachi, protože Hatachi komentuje vždycky- prosím o aspoň hvězdičkovou odezvu... to vás bezabije, ne? :D

Kwonie se ráno probral s menší bolestí hlavy, ale za to se mu strašně krásně leželo. Nechtěl otvírat oči takhle mu byl dobře. Než si uvědomil, že má kolem pasu něčí ruce. Rychle otevřel oči aby zjistil kdo ho k sobě tak tiskne. Chvilku trvalo než si oči přivykli na světlo, ale nakonec uviděl Jihův obličej jak si spokojeně chrupká. S úlevným povzdechem, že to není někdo koho ani nezná se začal zvedat do sedu.
Dech se mu zadrhl když pocítil, že ho něco tlačí a to přímo do zadečku. V ten moment dokázal jen třeštit oči. To co ho tlačilo... Nedalo se říct, že by to bylo nějak malé. Když chtěl slézt uvědomil si, že ho Zico pořád drží a že se o něj nechtěně otřel. V tu ránu mohl konkurovat rajčeti. Když se na něj upřely dvě tmavé oči.
Tlačilo to, a bylo to nepříjemné… Chvilkami si i v podvědomí myslel, že za chvilku už bude po všem a prostě puf… Ale to ne. Nepřestávalo to. Celkově mu to mírně ničilo spánek, ale zase to teplo, které se rozlévalo po celém jeho těle… To bylo něco skvělého, stejně jako to, že nemusel objímat měkký polštář, ale něčí pevné hřejivé tělíčko.
Zico ve spánku cítil nějaké zapření o svou vlastní hruď, a náhle to příjemné teplo začalo mizet.
"Umh…" Jiho vydechl přebytečný vzduch, když se začal probouzet a náhle vydechl i z jiného důvodu. Něco se otíralo o jeho vzrušenou erekci, a když otevřel oči, aby zjistil co že to je, střetl se pohledem s tím staršího.
"Hyung!" Začal okamžitě šílet, rozespalost nerozespalost, rumělky na tvářích staršího a jeho vlastní rozkrok byl důležitější. Kwon teď seděl na jeho bříšku, které se zvedalo stejně jako hrudník díky splašeného dechu. Co má sakra dělat?!
"Omg to je trapný!" Spadl zpět do polštářů a pro jistotu si obličej zakryl dlaněmi. Začal rudnout taky. Musí do sprchy. HNED!!!!
Starší hned slezl ze svého kamaráda a přemýšlel jaktože vůbec ležel na Jihovy. Jak se dostali do té polohy, nic si nepamatoval.
"Um... Půjdu udělat snídani a kafe. Tak potom přijď." Hned jak to starší dořekl popadl triko s tepláky a utekl do kuchyně. Kde celou tu situaci rozdýchával. Co se včera dělo? Sakra proč si nic nepamatuje?
Oblékl se a dal vařit vodu. Po chvilce slyšel z koupelny šumět vodu. Asi se šel zchladit... Pomyslel si a přitom zrudnul když si vzpomněl na čem, že to vlastně seděl a... Ne. Nebude na to myslet. Bude dělat, že se nic nic nestalo.
Tohle byl opravdu trapas století Zico… Máš naprosto skvělé sebeovládání. Jiho sám sobě nadával, jak moc blbě to vypadalo a jak moc trapné to bylo. Studená voda mu aspoň pomohla a on mohl bez problému dál otloukat hlavu o kachličkovou zeď sprchového koutu. Nechtěl myslet na to, co by se dělo, kdyby aspoň Yookwon zachoval něco málo z rozumu v hlavě.
Jeho vlastní myšlenky ho tak milovaly, že ho nemohli nechat se jen tak uklidnit. Stále se vracel k tomu momentu, kdy se o něj Kwonnie, sice pouze nepatrně, ale přesto dost intimně otřel. Musel klidnit svůj vlastní dech, a i přes to, že vzrušení pomalu ale jistě opadávalo, v chloubě mu trhlo a on musel křečovitě sevřít oční víčka a více se opřel o stěnu.
Co to s ním ten U-Kwon jen dělá?!
Yoo zatím dodělal snídani a čekal kdy přijde. Už tam byl dobrých 20 minut. Muselo mu být děsně trapně. Kdyby se mu to stalo šel by se zahrabat a vylezl by nejdříve až v příštím životě. Už se chtěl jít usadit na gauč a něco sníst. Když v tom někdo zaklepal na dveře. Došoural se až k nim a nakoukl do kukátka. Stál tam... Jaehyo ten barman ze včerejška. Jak ví jeho adresu?
Otevřel mu a hned se dozvěděl jak. Od Kyunga. Nechodil náhodou Jae s tím B-Bombem? Ha třeba si přeci jen něco pamatuje.
Pustil ho dovnitř. "Dáš si kafe?"
"Em.. Jo. Moc rád." Usmál se Jaehyo na mladšího kluka. Na denním světle byl mnohem roztomilejší a taky dost zmožený. Že by ten včerejšek?
Jaehyo si sundal bundu a posadil se na gauč, čekajíc na chlapce, který teď čaroval v kuchyni. Líbilo se mu tady. Bylo to opravdu zajímavě udělané.
"Vlastně jsem se přišel omluvit za včerejšek. Vypadal jsi dost malátný." Řekl jako by nic, když se objevila Kwonova červená hlava.
Kwoniemu nedocházelo proč se omlouvá. On byl malátný? Z čeho? Je fakt, že si toho moc nepamatuje od určité chvíle. "Promiň ja si skoro nic nepamatuju." Omluvil se a postavil před něj kafe. Obešel stůl aby si mohl lapnout do oblíbeného křesla naproti gauče kde byl usazený Jae.
Chvilku jen tak mlčky seděli než se červeno vlásek rozhodl prolomit to ticho. "Co se včera vlastně stalo?"
Musel se nad tím na chvilku zamyslet. Taky včera pil trošku víc, než bylo pro něj normální, takže si to všechno musel urovnat, ale když si vzpomněl na to, jak spolu ti dva tančili ploužák a Kwonnie pak vysel na Zicovy, který ho nesl domů.
"Roztomilý…" Vypadlo z něj bez delšího rozmýšlení. "Teda… Vysel jsi na Zicovy skoro celou tu dobu, než tě pak odnesl domů. To bylo roztomilý."
Jen co to Jae dořekl zakuckal se jak mu zaskočilo. On vysel na Zicovy? On ho i donesl domů... Právě teď se chtěl jít zahrabat hodně hluboko pod zem. "Jak vysel?" Chtěl se ujistit, že ty obrazy v jeho hlavě nejsou pravda. Nemohly... Ne to ne... Viděl jen nějaké záblesky, ale i to stačilo aby zrudnul. Cítil jak mu hoří tváře a Jaehyo ho probodával pohledem.
Jiho se konečně dokázal uklidnit… Co si budeme nalhávat, když to nešlo po dobrým, šlo to po ještě lepším a prostě si pomohl za pomoci teplé vody. Sice se cítil špatně, ale aspoň mu teď bylo dobře a dál se sprchoval bez toho, že by snad zaregistroval, že by se v bytě pohybovali další dvě nohy navíc.
"Prostě jsi vysel… Umh… Máme takovou tradici, když někdo přivede někoho nového, tak mu vždycky přimícháme něco do pití. Nemusíš se bát, byli to jenom prášky na spaní smíchané s něčím, co jsem našel u B-Bomba a naprosto neškodné… Jenom jsme netušil, jak to bude reágovat s alkoholem." Trošku se i bavil nad tím Kwonovým obličejem. Bylo to celkem vtipné, takže se při pití kávy musel usmívat.
"Aspoň jsi nedopadl jako Zico, tomu tam dali molly."
"Molly, to jako fakt? To bych chtěl vidět.. " Kwon i když nechtěl musel se zasmát. Představa Zica jak je sjetý. Muselo to vypadat vážně vtipně.
" Ale furt jsem naštvanej, že jste mi tam něco hodili." Snažil se o naštvaný obličej, ale pořád měl obraz sjetého Zica v hlavě. V klidu si pak popíjeli kávu a pořád o něčem mluvili. Yookwonovi se Jaem dobře povídalo a dokonce se i dozvěděl zajmavé historky tam z klubu. Dokonce i to jak to má Minhyukem.
"Vlastně už jsme spolu dlouho. Vedeme ten bar a tak… Spíš jsem se divil, že tě to zase tak nepřekvapilo." Byl rád, že aspoň on to nebral tak přehnaně, jako skoro všichni okolo. Stejně jako Zico. Ti dva byli prostě strašně tolerantní a… Možná taky teplí? Zico mu to řekl narovinu, takže u něj bylo jasné, ale Kwona vidí podruhé za život, takže si tak jistý není. Ale to chování k Jihovy včera… Tohle se mu dvakrát heterácké nezdálo. Stejněj, jako že ten kluk byl snad z gumy.
"Proč by mě to mělo překvapit? Náhodou vám to spolu sluší." Kwonie sledoval Jaehya jak se tak zamyšleně usmívá a dopíjí svou kávu.
"Chtěl jsem se zeptat... Tančí Minhyuk často?" Chtěl vědět kde se naučil tak tančit. Rozhodně netančil poprvé na to byl až moc dobrý. Jenže Kwon byl lepší. Na tváři se mu usadil celkem samolibý úsměv, ale hned co si to uvědomil rychle nasadil jiný výraz.
Jae se musel nad Kwonovým stále pubertálními výlevy usmát. Stále jako malé dítě.
"Hlavně v posteli." Teď se usmíval ještě víc, ale s nádechem perverze a v očích mu jiskřilo, když viděl, jak chlapec jemně zčervenal. Ten byl totálně neviňoučký.
"No… Má vystudovanou konzervatoř, ale to kvůli rodičům… Tanec je spíš jeho koníček, než práce. Tančí rád, ale mnohem radši se prostě baví, a možná proto to zalomil se mnou." Bylo mnohem lepší mu to vysvětlit tak, aby to pochopil rychle a nemusel mu vypravovat co všechno se dělo. Ve skutečnosti měl Minhyuk úraz, kvůli kterému už nemohl tanci věnovat tolik času a úsilí, proto se radši jen tak odvázal a dál vedl jejich podnik.
Poslouchal jak mu to všechno vypráví. Měl celkem zajímavý život. Když si chtěl znova usrknout kávy zjistil, že už dopil a tmavovlásek taky. "Chceš ještě kafe nebo vodu?" Optal se a zamířil si to do kuchyně aby připravil další kávu. Za chvilku byl zpátky a oni s Jaem mohly pokračovat v drbání.
Odskočil ještě rychle pro sušenky ať mají co zobat ke kávě.
Celkem záviděl Jaemu jeho vztah s Minhyukem, ale na druhou stranu mu to strašně přál. Jen nevěděl co znamenal ten jeho předchozí zamyšlený výraz ve tváři. Doufal, že taky jednou bude mít někoho o koho se bude moct opřít.
Jaehya už chvilku zajímala jedna věc, na kterou se nebál zeptat.
"Jak ty to máš vlastně se Zicem?" Ukousl si jedné ze sušenek a sledoval mladšího kluka, jak na něj vyjeveně kouká. Že by nijak? To mu nebylo moc podobné… Myslel Zica. Několikrát o Kwonovy mluvil, a vždycky vypadal tak… jinak. Spokojeně a možná až zamilovaně. Rozhodně v tom muselo aspoň z Jihovy strany být něco víc.
Bobek na něj třeštil oči od okamžiku co mu Jae položil tu otázku. Jak jako co má se Zicem? Co s ním mám mít? Je pravda, že jsou kamarádi a dobří... Možná víc než dobří.
Kwonie i když nechtěl a vážně se snažil. Vzpomněl si na dnešní ráno a to jak se po sobě váleli. Cítil jak mu žhnou líčka.
"Jsme kamarádi.. " Zamumlal Yoo do hrnku a snažil se skrýt svá rudnoucí líčka. "Co by mělo být?" Vážně by ho zajímalo co tak vykoumal. Sakra kde je ten Zico?
Konečně se dokoupal… Koupelna byla příjemně zapařená horkou párou, která jeho tělo přiváděla do naprosté oslňující líné nálady, kdy by si prostě chtěl jen lehnout a spát. Asi to tak taky udělá… Pomalu se z koupelny konečně vyhrabal, na sobě čisté oblečení, které si sem přinesl už z domu, a ještě s mokrými vlasy šel konečně za Kwonniem, vymýšlející omluvu, nebo snad o tom prostě nebudou mluvit, což by byla ta nejlepší věc, co by se mohla stát.
Konečně ten blbec vylezl. Co tam dělal tak- No jistou představu má. Čekal, že se hned bude shánět po kávě a snídani tak jako vždycky. Ale Jiho pořád nepřicházel. Nakonec došel a v rukách třímal svou snídani.
"Už jsem si říkal jestli ses neutopil.. " Kwonie se musel držet aby Zica nesjel pohledem. Proč se tu sakra promenáduje jen v teplákách a navíc jak mu po těle ještě sjížděly kapky co mu spadli z mokrých vlasů. Yoo nevěděl kam z očima nakonec se ohlédl po Jaehyovi, který na něj házel více než pobavený pohled.
"Však už jsem tady… Ani sprchu si užít nemůžu." Brblal Jiho a sedl si na gauč k Jaemu, který si zase u rtů držel kafe a jukal na Kwona.
"Takže nic, jo?" Provokativně se na mladšího smál a usrkával z kávy. Fakt si nemyslel, že jsou jenom kamarádi, ale byl sakra rád, že Zico přišel dřív, než by řekl třeba něco nevhodného.
"Jak nic?" Zico ani nestačil polknout lívanec a už se musel ptát. Asi toho probírali dost a určitě mu už Jae řekl, co se včera dělo. A hele… Zicovy se vrátili jeho včerejší vraždící myšlenky na kastraci, ale zatím se držel. Nejdřív se nají, a pak ho vykastruje. Přeci jen, kdo by se dobrovolně nechal zdržovat od tak dobré snídaně kvůli jedné skoro bezvýznamné kastraci… On rozhodně ne.
"Přesně nic." pak se otočil na Zica. "Nic jakože nic." Kwon teď netušil jestli mu Hyo něco řekne nebo ne. On nechtěl aby se Jiho dozvěděl o čem se tu bavili. Vraždil Jaehya pohledem a čekal jestli z něho ještě něco vypadne nebo už bude držet hubu a změní téma.
Má pocit, že Jaehyo toho ví víc než říká. Bude to muset z něho dostat. Jen musí přijít na to jak.
Viděl jak Zico dojedl a odnáší talíř do kuchyně se slovy, že si jde udělat kafe.
To byla skvělá možnost pro Jaehya, aby se začal tiše pošklebovat.
"Líbí se ti." Řekl naprosto sebevědomě směrem ke Kwonniemu s úsměvem nějaká bláznivé yaoistky.
"Haaa jak si na to přišel? Cos hulil?"
"Dneska zatím nic! Ale vidím to na tobě!"
"Kup si brýle! Špatně vidíš!"
"Dobře vidím, ty si to nepřiznáváš!"
"Já si sám sobě nemusím nic přiznávat. Vyznám se v sobě."
"To jsem si já říkal taky!"
"Já nejsem ty! Já vím, že-"
"Proč tu na sebe ječíte?" Zico, vykolejený, stojící u dveří přerušil jejich naprosto smysl nedávající hádku a i s kafem dosedl zpět na sedačku a v pokoji nastal neuvěřitelný klid. Sakra… Ti byli fakt stejní.
Díval se po obou klucích, jeden totálně červený, druhý zase nafouknutý zadržujícím smíchem a on sám chudák zmatený.
"Protože-" Jaehyo to ani nedokázal doříct, když ho přerušil Kwonnie.
"Fájn tak jo a hodně! Spokojenej!?!" Kwonie to ze sebe vyhrkl aby ten blbec vysokej mlčel. Jiho na něj házel více než nechápavý pohled a Jaehyo dosti vítězný. Vzal prázdné hrnky aby tam na chvíli nemusel být a odnesl je do kuchyně. Natočil si sklenku studené vody a hltavě ji vypil.
Když se vracel uslyšel z obýváku nějaký jekot. Došel tam a viděl hodně zajímavou scénu před sebou. Zico škrtící Jaehya...
"Chvilku tu nejsem a vy se už zabíjíte?"
Konečně chvíle, kdy mohl uskutečnit svou psychovraždu.
"Jae…" Upozornil na sebe, když už byli v pokoji sami. Jaehyo se na něj nejprve s úsměvem podíval v očekávání, že se snad zeptá, proč se hádali, protože se v něm právě teď probouzeli dohazovací pudy… Nebylo tomu tak, protože viděl smrt v jeho očích. Hlasitě polkl a už se chystal na útěk, to by se ale na něj mladší nemohl vrhnout jako hladová šelma. Chytil ho pevně pod krkem a začal mu hlavu obíjet o gauč.
"Ty zasranej- debile! Kvůli, tebe, jsem, měl, ten, největší, trapas, na, světě!" Mezi každým slovem zarazil vždy opakovaně hlavu do gauče a pokračoval v proslovu.
"Nesnáším tě, nesnáším tě, nesnáším tě! Zdechni, zdechni, ZDECHNI!!!!" Jae chudák měl mozek i žaludek někde pryč a pomalinku začal vypouštět dušičku, když v tom přišel jeho spasitel.
Když se mladší otočil na Kwona úplně se mu změnil výraz. Už nedusil Jaehya jen na něm seděl. Bobek chvíli přemýšlel jestli má pomoct Jaemu nebo Zicovy. Tohle bylo vážné dilema. Však co on by se namáhal prostě kolem nich prošel a šel si sednou zpátky do křesla se sušenkou v ruce. Seděl tam ve velké mikině a v ruce třímal sušenku, ze které začal pomalu uždibovat. V tom si, ale všiml těch pohledů co po něm ti dva házeli.
"Co je?!"
Byla to opravdu trapná chvíle ticha, ale když aspoň Kwonnie něco udělal, probral se aspoň Jaehyo, jako vždy připraven provokovat. Vytáhl se k Zicově oušku, aby do něj mohl pošeptat pár těch provokativních slov.
"Už vím, proč se ti tak líbí. Je prostě rozkošnej." A málem to zase schytal.
"Hej! Teď nevím, jestli jsi úchyl, nebo prostě debil!"
"Probouzí se ve mně mé utlačované dominantní pudy!" Obhajoval se, rozkošnost sama, když špulil rty a ruce založil na hrudi.
"Úchyl!!!"
Yookwon pozoroval ty dva a jak Jae něco šeptal Zicovy do ucha a ten na něj pak řve, že je úchyl. Ne, že by to o něm netušil, teď spíš uvažoval kdo z těch dvou je větší.
"Ale kdo z vás dvou je větší úchyl to netuším." Prohodil jen tak do vzduchu a doufal, že ti dva jsou tak zabraní do své hádky, že si toho ani nevšimnou. No... Zřejmě se pletl. Opět se něj upíraly dva pohledy a on začínal litovat, že vůbec něco říkal. Vždyť je to pravda! On za to nemohl! Sakra.. Proletělo mu hlavou mimoděčně když si uvědomil, že je v jedné místnosti asi se dvěma největšíma úchylama co jsou. Mami?
"On!" Reágoval hned a jako první Zico a prstem ukázal na to něco co leželo stále pod ním na gauči.
"Heeee?!" Začal okamžitě Jae s nechápavým pohledem. "To ty mi tu sedíš na rozkroku a chtěls mě zabít! Nekrofile!" Teď, se ho ze sebe snažil dostat a utéct někam do bezpečí. Jo… ale to by Jiho nemohl být psychopatický debil s rychle se měnícími náladami.
"Já?! Vždyť já tě přece mejluju!!!" Zařehtal se jako blázen, opět nahodil svůj lehce zfetovaný výraz, a obejmu Jaehya, který teď ležel na břichu, takže mu Zico dělal skvělej krunýř, nebo batůžek.
Kwonie fakt už netušil co si má o nich myslet. Magoři... To bylo jediné slovo co ho napadlo když viděl tu scénu před sebou. Cítil se zase tak unaveně, začínala se mu pomalu klížit oči a on měl najednou hroznou potřebu spát. Připadal si trochu jako včera.
"Kluci.." To už spíš jen tak špitl než mu hlava padla na opěradlo a on se ocitl v krásné říši spánku.

To jsou magoří. Všichní tří...
A konečně si taky Kwon přiznal, že se mu Jiho líbí. Tak snad se to mezi nima pohne někam kupředu.
Jinak to byl skvělý díl. Těšim se na další...