close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






i
i
i
i

STALKER | 7. díl |

6. května 2015 v 15:15 | psycho&umma |  STALKER
STALKER | 7. díl | 2240 slov |


fialová: psycho

černá: umma
Yaaaah guys já na stalkera trošku zapomněla... no... nevadí :D Nicméně... je rozepsaná už devatenáctá kapitola... a furt tam není to nejdůležitější!!!! Naštve...
"Hyung!" Zakřičel Zico celkem histericky, když viděl, jak mu najednou padla hlavička a on… Usnul? Okamžitě seskočil z Jaehya, který se stejně jako Zico rychlostí blesku přesunul k červenovlasém chlapci.
"Hyung!" Zatřepal s ním Zico, měříc mu puls. Byl v pořádku… prostě to vypadalo, jako že najednou z ničeho nic usnul.
"Cos mu zas dal do pití kryple?!" Rozkřikl se na staršího, když si vtahoval staršího do náruče.
"Tentokrát nic! Přísahám! Možná to jsou hold jenom vedlejší účinky…" Zico vyvalil oči. Vedlejšáky? Jak, čím, proč?! "Se z toho vyspí, jinak to nevidím. Stejně jsi s ním chtěl být sám, ne?" Byla to pravda, chtěl a taky s ním byl sám, i když to nebylo ráno zrovna dvakrát normální, a ne, nebylo to vůbec trapné, ale teď to bylo úplně něco jiného.

Kwonie zase nevnímal co se kolem něj děje. Zaregistroval jen zdroj tepla u sebe, ke kterému se hned natiskl. Ani si to nemohl uvědomit a tiše si vrněl.
Jaehyo pozoroval Jiha jak bere to koťe do náruče a on se k němu skoro okamžitě natiskl. Byl tak rozkošný. Počkat, neslyšel vrnění?
"Zico počkej.. " Zastavil ho a přešel k tomu koťátku. Nachvilku se zaposlouchal.
"On vážně přede!"

Zico se nad tím pozastavil… A jo… Fakt předl.
"Jo… To dělal i včera…" Zamyšleně našpulil rty a nechal, ať se k němu Kwon přitiskne ještě víc. Jo… Bal rád, že se na něj tisknul, ale nerad by, aby to dopadlo jako včera i vlastně dneska ráno.
"Jdi ho uložit. Vyprovodím se sám." Řekl Jaehyo, když se na ně tak díval. Byli by opravdu moc hezký pár. "A sluší vám to." Zico už chtěl namítnout, že oni spolu nejsou, že jsou jenom dobří kamarádi, ale to už Jae jen zvedal ruce, jakože ví a šel se zamáváním ke dveřím.

Yoo se trochu zamrvil a pootevřel očka když byl pokládán do peřin. Zase od něj zmizel zdroj tepla. Zakňučel jak nějaké zvířátko a zraky hledal mladšího. Byla mu hrozná zima a pak horko. Co se to s ním zase dělo? Pocítil jak na něm přistála peřina a jak ho někdo chytil za ruku. Měl pocit, že má v ústech poušť.
"Dáš mi vodu?" Zase si připadal blbě choval se jak dítě co se o sebe neumí postarat. Za nedlouho měl u rtů sklenici s vodou. Hltavě vypil její obsah a opět zalehl. Natáhl dlaň k Jihovy a doufal, že pochopí jeho prosbu aby si k němu lehl.

Jiho dělal vše proto, aby byl U-Kwon v pořádku. Dal mu napít, zabalil ho do peřiny, ale Kwonnie stále vypadal, že není spokojený, a že nemůže zabrat. To co chtěl, pochopil až s nataženou rukou směrem k němu. Neváhal, odtáhl od něj peřinu a opatrně, aby moc nerozházel matraci a nehýbal tak se starším si k němu přilehl. Oba je zabalil a nechal, aby se k němu Kwon přitiskl kůži na kůži. Sám mu obtočil ruce kolem tělíčka a jeho hlavu si přitiskl někam ke krku.

Až teď byl schopný Kwon usnout. Bylo to pro něj vyjmečné, že neměl žádnou noční můru. Většinou se mu zdají noc co noc a pokaždé ta sama. Měl možnost vyspat se a spánek se mu odepíral více jak týden.
Jen co si k němu Jiho přilehl, tak si ho vtáhl do náruče a hlavu mu dal ke krku. Yoo kolem něj lehce obtočil ruku a zase upadal do tak vytoužené říše spánku. Bude se mu pak omluvit. To byla jeho poslední myšlenka než zcela usl.

To že konečně zase spí, poznal skoro okamžitě. Přišel mu tak sladký a nevinný, že na něj opět přišly výčitky… Jak může jen dělat tak krásnému chlapci něco takového? Opravdu ho to ničí až na tolik, že se bojí jít sám, stále kontroluje, jestli ho někdo nesleduje a… Co by ještě mohl dělat? Chodí vůbec někam, když není s ním?
Cítil, jak se k němu ještě více tiskne a lehce vrní i z toho spánku. Vypadal jako malé koťátko… Tak sladké a ustrašené… Jiho se musel usmívat, když Yoo vyšpulil ze spánku rtík a dlaň sevřenou v pěst přitiskl k obličejíčku. Byl opravdu rozkošný, a Zicovy se pomalu začali klížit očí. Ta teplá voda i to, že málem zadusil svého kamaráda, ho opravdu unavilo, a ticho, které tady panovalo taky tak.
~
Kwoniho začalo probouzet nějaké vrtění vedle něj. Pomalu rozlepil jedno očko a potom i to druhé. Byl celý rozchrupkaný a nic se mu nechtělo. Ani vstávat. Převalil se na zadá a protáhl si ztuhlé tělo. Pak se otočil zpátky na bříško a zvedl zadek. Byl celý propnutý a vypadal jak kočka co se protahuje. Nakonec se posadil a konečně se rozhlédl po pokoji. Jeho zrak ulpěl na blonďákovy, který ho pobaveně sledoval.
"Dobré ráno." Zamumlal si starší jen tak pod nosem a upřel své očka na Jiha. "Chci ti poděkovat, že ses o mě staral... A taky se omluvit za to jak se choval.."

Měl jistým způsobem mnohem lehčí spánek než Kwonnie, který prospal pár dost dlouhých hodin. Ani mu nevadilo, že už je to asi hodina, co je vzhůru, prostě se jen kochal tím, jak spokojeně starší vypadá, když spinká. Strašně se mu líbilo, jak se protahoval, nebo snad jak celkově jen prostě rozlepil ty svoje dokonalé očka. Nemohl se na něj vynadívat, než pak ovšem Kwon promluvil.
"Není se za co omlouvat. Měl jsi vidět mě." Sám se nad tou vzpomínkou musel pousmát. Jo… to bylo opravdu k popukání, co on dělal.
Pomalinku z lehu na zádech přešel do takového pololehu na boku, kdy se opíral o loket a dále Kwonnieho sledoval. Cítil se teď mírně více sebevědomně, a ani netušil proč.

Yoo nemohl od Jiha odtrhnout oči. Jak si tam tak ležel... Jen v teplákách.. Ten jeho odhalený hrudník a to tetování. Kwoniemu se myšlenky začaly ubíhat dosti nechtěným směrem. Když si to uvědomil jen nad tím vytřeštil ty svá kukadla. Odvrátil pohled od Zica, který se tam pořád tak vystavoval. Cítil jak se mu do tváří hrne krev a přál si rychle zmizet než si něčeho Jiho všimne.
"Um.. udělám nám večeři.." Při tom mluvení se snažil zároveň vymotat z peřiny, ale nějak mu to nešlo. Ta potvora ho držela dost pevně. Vyhoupl se na kolena a snažil se vymanit z toho sevření. Jenže jak tak s tím šmodrchal ztratil rovnováhu a dopadl obličejem přímo před Zicův dokonalý hrudník.

Nedokázal uvěřit, že si ho Kwonnie opravdu prohlížel. Byl strašně rozkošný, když se takhle červenal, a taky naprosto k sežrání… Natož když se pak zamotal do peřiny a bucnul před něj, opravdu se nad ním začal nehorázně rozplývat. Jistým způsobem zapomněl na to, že je taky prakticky polonahý a možná proto se na něj tak díval, ale… Proč? Myslel si, že je hetero… Well done Mr. Zico… Kdyby byl, nelepil by se na tebe už nějakou dobu...
"Eh… Nechceš trošku pomoct?" Zeptal se už jen ze slušnosti, když se Kwonnie nezvedal a dál tam ležel jako placka.

"To je dobrý!" Vyhrkl ze sebe a konečně se mu záhadným způsobem podařilo vymotat nohy. Rychle na ně hupsl a už si to mířil do kuchyně. Trochu si oddechl když se dostal z dosahu Zicova pohledu. Teď si mohl pořádně zchladit líčka.
Přemýšlel co by tak mohl udělat, ale nic ho nenapadalo. Nakonec sebral rýži, nějaké maso, zeleninu a šel jim vykouzlit večeři.. Jen se na to moc nemohl soustředit. Pořád přemýšlel nad tím co se včera vlastně stalo a jaktože spal na mladším jen v trenkách. V hlavě měl vzpomínku na ráno a už jen při tom se začínal opět červenat.

Bylo mu trošku divné, že od něj Kwonnie tak rychle utekl. A to si myslel, že tohle vstanutí už bude v pořádku. Očividně nic nebude v pořádku, když jde o vstávání. On taky nemá rád vstávání, a už vůbec ne ty, když se mu tak dobře spí, nebo už jen lenoší.
Vyhrabal se z postele, sice trošku pomaleji ne Yookwon, ale vstal a hodin na sebe tepláky a tílko, co tady měl, aby náhodou zase prcka nevyděsil, a šel za ním do kuchyně, kde už starší začínal kuchtit.

Kwon se tak zabral do myšlenek a vaření, že si ani nevšimnul mladšího co se uvelebil u stolu a teď ho pozoruje. Zbývalo mu dodělat jen rýži.
Dneska se vyspal opravdu dobře. Neměl žádné můry, takže ani nekřičel ze spaní. Jak ho už jednou dokonce upozornila sousedka. Neměl ty sny rád. Pokaždé ten samý chlap v kapuci ho popadne a někam vede. Nejhorší bylo kam ho potom dovedl nebo i to, že se mohl snažit jak chtěl nikdy mu neutekl. Jen dneska mu utekl, dnes ho nepronásledoval. Teď jak se na to zpětně koukne vůbec se mu nespalo špatně. Yooa zděsily vlastní myšlenky, vždyť ani nevěděl jestli to Zicovy vadí.. Nejspíš jo? Nikdy mu na to, ale nic neřekl. Jak tak nedával pozor pořezal se když krájel rajče.
"Sakra.."

Sledovat ho, jak se hbitě pohybuje po kuchyni pro něj bylo opravdu zajímavé, snad až uklidňující a když viděl jak se jeho hyung tváří zamyšleně, a přesto byl roztomiloučký a naprosto k spapání, bavilo ho to ještě víc. Sám sebe se ptal, nad čím asi přemýšlí, protože vypadal opravdu hodně zadumaně, takže by se nedivil, kdyby se dokázal píchnout hůlkou.
Jen to tichá zakletí mu potvrdilo jeho myšlenku, bohužel i tekla krev. Ten bobek se řízl.
"Ty jsi nemehlo…" Pousmál se Jiho od stolu, a pak dál ještě chvilku seděl, než se zvednul aby vzal jeden z ubrousků a poté ho přitiskl na poraněné, nyní už mokrá místečko, jak si na dlaň Kwon pustil studenou vodu.

"Já za to nemůžu.. Ono to samo." Mumlal si starší s našpulenými rty, takže vše co řekl mělo roztomilý šišlavý podtón. Jenom tam tak stál před Zicem a sledoval jak mu drží ubrousek na poraněném místě. Jiho měl oproti němu takové velké ruce, ty jeho se v nich ztrácely. Celkově si oproti němu připadal maličký.
Stáli tam v tichosti a Kwonie pořád pozoroval jak ho Jiho drží. Vydržel by takhle stát delší dobu, jen kdyby se mu už nedovařilo jídlo a on se o to musel postarat. Nachystal dva talíře a poslal Jiha pustit film, že to tam donese.
Zachvilku oba seděli u televize zachumlaní v dece.

Cítil se trošinku odstrčeně, že ho… Vlastně asi trošku vyhodil z kuchyně, ale poslechl ho. Kdo by neposlouchal své hyungs… Zico. Když nejde o Yookwona. Ještě před tím, než se usadil na sedačku a zapnul televizi, kde stejně hrála zase nějaká hudba, jakože to nejlepší, co tam bylo byla ta hudba, jinak to bylo celkem na nic, vytáhl velkou huňatou deku, kterou U-Kwon miloval. Vždycky jí měl vytaženou, když se sem nějak nenápadně připletl.
"Film není! Je hudba!" Zakřičel směrem do kuchyně, i když pochyboval, že by to Kwonnie slyšel, ale nevadilo, protože za chvilku už přišel i s talíři a pustili se do jídla, jako poslední dva dny na sebe natisknutí.

Zase seděli tak blízko sebe. Yoo byl trošku nervozní z toho jak moc u sebe jsou. Navíc ty písničky nebylo to co zrovna teď chtěl. Odložil talíř a svezl se na zem aby mohl jít pustit film.
"Něco pustím.. " Odpověděl na nevyřčenou otázku, kterou stejně očekával. Po čtyřech doťapkal až k přehrávači a začal hledat film. Nikde ho však neviděl. Možná vzadu.. Proběhlo mu myslí a hrábnul rukou až dozadu šuplíku. Nakonec vylovil filmeček co tak dlouho hledal. Narovnal se a strčil to do přehrávače. Když bylo vše nachystané šel zpátky, na gauč aby mohl pokračovat v jídle.

Když mu oznámil, že půjde něco najít, nejprve na to moc nehleděl, ale pak hledět začal… Ten zadeček… Prostě… YAAA!!!! Vždyť to bylo tak strašně vzrušivé a rozkošné a už mu chyběl ocásek, který si Zico stejně domyslel a…
Jihovy vypadl kousíček papriky zpět na talíř, jak jen němě hleděl na tu krásu a nemohl se vynadívat… To jak se hýbal… To… bylo… Nemohl ani pořádně zformulovat své myšlenky, jak je obraz Yookwonova zadečku zakrýval.

Tiše dojedli a pak se zkoušeli věnovat filmu. Kwoniemu probíhaly myšlenky sem a tam, každou chvíli jiná. Opět byl ponořený do svého světa, ve kterém se stejně nevyznal.
Asi v polovině filmu mu padla na rameno blonďákova hlava. Koukl po něm aby zjistil jestli si z něho dělá polštář jako vždycky nebo vážně usl. Usnul. Trošku se poposunul aby nebyl tak skrčený, ale ten pohyb zapřičinil to, že mu Zicova hlava spadla přímo do klína. Vypadal tak nevinně když spal a tichounce chrupkal. Sladké. Odhrnul mu vlasy z čela, ale ruku nestáhl začal se mu jemně probírat ve vlasech.

Jen co ho ten film přestával bavit, ne, že by se na něj vůbec díval, když to byla věc i na něj moc teplá a holčičí, ale Kwonniemu to nevyčítal, bez tak ani nevěděl, co vybírá. Jednoduše nechal svou hlavu spadnout na staršího rameno a přivřel očí. Nechtělo se mu spát, byl přespaný až až a rozhodně se asi spát už neodvažoval. Jen si prostě značně užíval tu přítomnost. Bylo mu hned jasné, že až začne nový týden, bude vše ve starých kolejích a nic jako skinship nebude povoleno, už jen kvůli vedení školy a Kwonnieho stydlivosti. Stačilo, že se na ně divně dívali, když Zico spal v hodinách na některé z částí Kwonova těla.
Cítil, jak se pod ním starší hýbe. Nehodlal nijak otevírat oči, nebo dát znát, že nespí, uznal za vhodné hraní mrtvého brouka a nechal, ať mu hlava spadne do staršího klína, při čemž ho skoro okamžitě začali ve vlasech hladit jeho drobné dlaně. Bylo to příjemné… Teď už by i byl schopný znovu usnout.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi | 6. května 2015 v 19:33 | Reagovat

Oni jsou tak sladcí.
Každý z nich má hříšné myšlenky, ale ani jeden není schopný udělat ten první krok.
Jsem zvědavá, jak to bude dál.
Moc se těšim na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama