close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






i
i
i
i

Kitty | 9. díl |

25. června 2015 v 9:49 | Lady Psychotronia |  Kitty
Kitty | 9. díl | 1391 slov |


Hey there freaaaks!!!!! Máte se? Já taky… Víte… tenhle díl byl napsaný už ve středu, jenom… bylo by tady moc článků v jeden den, taaak je tady až dneska.

Užíváte života jako já? Vlastně… já si ho neužívám, pouze odpočívám… hehe… a víte co je sranda? Probodnout si ucho… takže mám v jednom už třetí dírku a asi si konečně znovu koupím ty roztahováky… ale víc než na 1,5 cm nejdu! Ha! To asi nebudu moc ulzzang, či? Nevadí… já nemám styl to je ten problém xD


No nic, užijte si to… Další díl bude nevím kdy :D


Suga ležel na sedačce, lehce se protahoval a hrál si se svým ocáskem. Ne, že by tady nebylo co dělat, ale jednoduše se necítil na to, aby běhal za Namjoonem, jako vždycky. Už to bylo zase pár dní, kdy nemohl být člověkem, což znamenalo, žádný tavený sýr. To bylo utrpení nejvyššího kalibru!!!! Chtěl mňamku!A taky tu šunku, kterou Namjoon přinesl. Ta vypadala lákavěji, než cokoli. Ovšem to, že na ní nemohl chodit, to bylo za trest. Měl hlad. Chtěl se dožrat... a už začal přemýšlet jako ten Taehyung, který tady dost často býval. Hlavně, když tady nebyl blondýn, a Suga nikdy nevěděl, jestli předním a tím druhým, může vypadat, jak by měl...Ale neukázal se, protože se styděl, a udělalo by to neplechu. Aspoň to tak cítil. Vždycky dal na instinkt a jednoduše mu něco říkalo, že nesmí.

Tak, jak to měl vždycky Suga ve zvyku, dal si ocásek před obličej a koukal na něj svýma kočičíma očima. Byl do toho opravdu zažraný, ale když byl ve svém druhém těle, byla to větší sranda, jelikož se dal snaž chytat. Ale teď musel jenom koukat a hlavičkou ho následovat ze strany na stranu. No… když se někdo nudí, vždycky je na zabavení dobrá jakákoli blbost.

To ovšem nemohl říct Namjoon. Po delší době se opět chystal do práce. Ne, že by se nějak ulíval, jakože se ulíval až moc, ale musel si taky odpočinout. A vyřizoval si důležité věci i doma, protože doma je to nejlepší. Hlavně v pracovně, i když nakonec vždy skončí buď na posteli, papíry po celém jeho letišti, nebo v obýváku, kde jsou na zemi, stolku i sedačce. Jak se mu chce. Pracovna je přeci jen moc mainstream na to, aby se v ní dělily věci do práce… Ačkoli přesně na to byla… Už delší dobu uvažoval, jestli z ní nakonec neudělá pokoj pro hosty, kdyby mu třeba Taehyunga nastěhovali do bytu rodiče s tím, že ho má pohlídat, protože se mu nechce s nimi na dovolenou. Tak jako tak se rozhodl, že to tady nechá tak, jaké to bylo, protože kam by se jinak vešli věci,které si v pracovně skladoval, že?

Jak to tak bylo, právě ležel na posteli a četl si nějaký dokument, přesto že ho moc nevnímal. Každou chvíli měnil polohu, protože klid byl pro něj nesnesitelný. Nemohl se soustředit, ačkoli tady bylo ticho, ale něco mu chybělo… To rozptýlení, kterým ho vždy obdarovával Jin, vždy, když se snažil dělat věci do práce… Teď tady prostě nic takového nebylo a Namjoonovy to chybělo. Chyběl mu Jin, ačkoli řekl to co řekl. Teď už to nezmění. Buď se vrátí, nebo na sebe prostě zapomenou. Byly jen dvě možnosti a blondýn doufal v tu lepší, přesto ale počítal více s tou druhou. Mohl by se konečně kouknout po někom, kdyby to tak vážně skončilo. Neplánoval s tou jistou osobou okamžitě skončit v posteli, jen se nějak sblížit… Lidská přítomnost mu chyběla.

Blondýn zavrčel. A přesně proto se nemohl soustředit na práci. Všude byl jen Jin. Tak takhle to opravdu nepůjde. Bude muset prostě jet do kanceláře a tam všechno probrat s asistentem. Bude to tak lepší, a aspoň se konečně dostane ven. Tady se může zbláznit. Sice tady je s ním Suga, ale ten, i když umí naslouchat, nemůže mu odpovědět. Jak frustrující.

Vyhoupl se do sedu a posbíral všechny možné papíry, zavřel zápisník a uložil tak, jak to taky bylo. A měl hlad. Uvědomil si to až teď, když se zvedal, protože v leže, když nic neděláte, tak rychle nevyhladovíte, ale v Namjoonově případě, jen co se začne hýbat, žaludek se ozve a on je ihned nasměrován do kuchyně. Ještě ale koukal na Sugu, který vypadal, že ocásek je ta nejdůležitější a nejzajímavější věc, kterou kdy viděl a jeho ani nezaregistroval. Ani ten kocour se mu nevěnuje… strašné. A to si myslel, že je jeho si kocour bude všímat vždy.
Dále se už nezaobíral nesmyslnými myšlenkami na vše možné a jal se otevřít lednici. Bylo to těžké rozhodování. Nechtělo se mu dělat nic složitého, protože na to byl dneska až moc líný. Asi se nakazil s leností od Sugy. Ten by taky nejradši stále spal.
"Co už." Řekl si pro sebe a prohraboval se lednicí, jako kdyby měl najít něco už dávno udělaného, co stačí pouze ohřát. Ale nestalo se. Asi byl i v minulých dnech až moc líný vařit… ale pro Sugu… pro toho vyvařoval stále a nikdy na to nezapomněl. Občas udělal něco podobného i pro sebe. A zjistil, že Suga miluje plátkový sýr. Jak zvláštní…

"Co to?" Namjoon koukal na krabičku s taveným sýrem, ve kterém zbyl už jen jeden… nepamatuje si, že by ho vůbec otevíral… Že by se stavil Taehyung, když tady nebyl? Blbost… sice má klíče od jeho bytu, ale… On ho neviděl od té doby, co ho vezl domů… Takže… pokud nepřišel v noci aby ho mohl vyžírat, tak tady nebyl… a nikdo jiný, krom Taeho klíč nemá… Bylo to divné… Suga to být nemohl… jak by přeci otevřel lednici… Ale s jeho šikovností… Ne. Je to kocour. Kocouři neumí otevírat lednici, ale sám věděl, že ho rozhodně nesnědl.
Blondýn se praštil do čela. To opravdu nemá nic důležitějšího k řešení, než to, kam se poděl tavený sýr? To jako opravdu? Vždyť chtěl jet do práce… a vlastně proč se nestavit na jídlo cestou? Nějaké bistro, porozhlédnout se okolo. Hm… jo, to by šlo. A navíc se ani nebude muset namáhat s vařením. Dvě mouchy jednou ranou plus se vážně staví do firmy. Taky by tam mohl trávit zase tolik času, jako před tím.

~ ~ ~

Suga jen okrajově zaregistroval bouchnutí hlavních dveří, ale po chvilce, když neviděl ani neslyšel Namjoona pochodovat po bytě, nebo rachotit s papíry, nechal svůj ocásek ocáskem a tiše se vydal na průzkum, jestli tady opravdu je. Opatrně našlapoval, nešel slyšet jediný jeho pohyb, přes to ale bylo očividné, že se tady pohybuje… Pro Sugu a jeho sluch rozhodně, ale pro chybějícího Namjoona už by to tak jasné nebylo.

Zrzek prošel celý byt, až tedy na dveře, které byly zavřené, a po blondýnovy ani vidu ani slechu a Sugovy se rozzářila očka. Konečně! Konečně mohl zase mlsat a běhat si v rouchu Adamovu jak se mu jen chtělo! Aniž by si to sám více uvědomoval, během vteřiny už na místě, kde stál kocour seděl zrzavý chlapec s kočičími oušky a dlouhým heboučkým ocáskem. Chlapec se nejdříve koukal kolem sebe a hezky seděl v chodbě na zemi, jako by se měl Namjoon vrátit, ale to on ne. Ještě několikrát koukl kolem, než se se zvonivým smíchem rozeběhl do kuchyně utočíc na lednici a jeho už dlouho vyhlédnutou šunku.

"Hmm… Hm…" Zamručel si pro sebe, špulíc zadeček a mávajíc ocáskem ve vzduchu. Bylo tady více věcí, než si před tím myslel… a byl si jist, že Namjoon, když dneska konečně vytáhl paty z bytu i nakoupí. Takže další mlsky budou obstarané a on si bude moct plnit bríško jak bude chtít… Pokud tedy Namjoon nebude doma, nebo bude spát, i když to bylo až moc riskantní a tuto svobodu si opravdu sám brát nechtěl. Musí být opatrný, ať se děje co se děje, ať je to Namjoon, který by mu nikdy neublížil…
"Pff…" Odfrkl a otevřel krabičku, kde byla schována ona šunka, na kterou se tak těšil a dočkal se. A že byla vážně dobrá!

Suguv blažený výraz rozzářil snad celou kuchyň a on, jakožto dobře vychovaný kocour krabičku zavřel a vrátil na své místo. Jako vždy nehodlal po sobě nechat stopy, ať se děje co se děje a s dětským chováním odskotačil do ložnice, kde se rozvalil na postel. Jo, v této podobě to bylo snad ještě lepší, jen tak se válet a nic nedělat. Ovšem nepočítá se žvýkání posledního kousku šunky, který mu zbil. Neměl ani vlastně co dělat, proto se zahrabal do velké peřiny, kterou stačil rozházet už předtím, když na postel doslova zaútočil skokem, a taky neměl nad čím přemýšlet. Cítil se skvěle. Měl domov, Namjoona a jeho dva střelené kamarády a na Jina si už ani nevšiml, od té doby, co se jeho pach vytratil společně s ním, a tak nerušeně usnul pod peřinou, bez proměny do jeho kočičí podoby… Nedal si pozor a zůstal tak, jak se narodil. Z části kocour, z části člověk, neznámý světu, jen v pověstech se o nich psalo, ale nikoho by nenapadlo, že mohou existovat.

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Má někdo zájem o povídky na j-rock?

JOP SEM S NIMI!!!! 100% (11)

Komentáře

1 Deny | 25. června 2015 v 10:55 | Reagovat

Juuu a ted aby honem prisel  domu a videl Sugu v postylce. xD

2 Týna | Web | 25. června 2015 v 11:45 | Reagovat

Měl si dát větší pozor, doufám, že všechno dopadne dobře :)
Miluju tuto povídku čím dál více.
Moc se těším na další díl.

3 Natalii | Web | 25. června 2015 v 14:03 | Reagovat

Je to luxusní ^^ , Suga je taaaak ňuňu ^^, mega se těším na další díl:3, doufám, že nás nenecháš dlouho čekat a bude brzyy:3

4 ladypsychotronia | Web | 25. června 2015 v 14:11 | Reagovat

[1]: Hah, že by? Nebo mám být větší svině než jsem a vzbudit ho dřív, než se vrátí? Toť otázka :D

[2]: Ani nevíš, jak moc mě tvůj komentář zahřál u srdíčka. ďakujem! You made my day! :3

[3]: Sama slintám jako nějaký Jimin na Kookieho když to píšu ^w^ A na pokračování se pracuje (nechci nic slibovat, nebo to dopadne jako vždy :D) ale do konce týdne by tady mohl být. Ale možná trošku jinači, než by každý čekal :D

5 Karis | E-mail | Web | 25. června 2015 v 14:36 | Reagovat

Aggggggggghhhh! Lol. Tohle čtu dneska celý den. Ležela jsem na stole a četla xD ta atmosféra ještě :3 všude tma a jen hlasy, těch co hráli xD wuhuuu :33
A celý jsem si to představovala :3 a bylo to úžasný :3 a tebe zabíju, jestli se ty prdelce něco stane :)  :"D
S budu se ti klanet jestli ten díl bude do konce týdne :D Luv yaaa a moc se těším na další díl :333333

6 Kaspi | Web | 25. června 2015 v 15:25 | Reagovat

Když ty budeš svině, já budu ještě větší. Pamatuj ta slova, ženo.
Hnn....jak ráda bych ho přes ten zadek pleskla.

7 ladypsychotronia | Web | 25. června 2015 v 15:32 | Reagovat

[6]: To je hezky nefér! Tady nejde o životy nevinných koťátek, štěňátek, lištiček, škorpiónů, vlků a... levhartů! A ryb! ještě k tomu přidej tu zmrzlinu do žeru! :C A neboj... já taky... protože Yoongiho zadek je prostě... Yoongiho zadek :D

[5]: Proč si všichni myslí, že se Suga nějak zraní? Já nejsem až taková svině! >.</ Ale... ty hlasy.. to něják nechápu O.o co sis fetla Karsi-ah? :D řekni! Chci to taky :DD

8 Hatachi | 25. června 2015 v 21:06 | Reagovat

Těšim se, až ho Joon najde, jak sladce spinká v jeho posteli...
Moc se těšim na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama