close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






i
i
i
i

STALKER | 13. díl | part 1 |

26. června 2015 v 13:30 | psycho&umma |  STALKER
STALKER | 13. díl - patr 1 | 1336 |

Hey there… Takže… ten osudný okamžik právě nastal… Chudák Kwonnie a… debil Jiho :D To je všechno, co k tomu řeknu :D

By the way... prvák mám úspěšně za sebou :3 Takže... jdu užívat prvního dne prázdnin :D
bye bye~~

Jihovy se celý tento večer líbil. Snažil se nijak moc neopít, protože nechtěl zažít tu samou scénu, kdy Kwonnie plakal kvůli jeho (a Bobbyho) blbosti. Mohl se hlídat (nebo ho mohl pohlídat Mino), ale to on neudělal. Chtěl vyhrát, ale hrát s nimi zrovna hru jako byla chlastací flaška, se zrovna nevyplácelo, ještě když o něm ví tolik věcí.
"Stejně si myslím, že jsme si spletli bar." Brblal Jiwon s přizavřenými oči, i když ať byl sebevíc zhulený, nebo nebyl, stejně byli vždycky takové malinké.
Bobby se díval na Kwona, který se vybavoval s Taehyunem a vypadal spokojeně, kdežto Bobby se neustále šklebil, až to Jiha znovu rozesmálo. Jak moc on byl zase mimo.
"Nebo jsi zase až moc zhulenej."

"Jdu si odskočit.. " Vymluvil se Kwonie, protože vážně nechtěl být svědkem toho co se tu začínalo dít. Mino první jen nevinně pusinkoval Taehyunův krk, pak ho začal kousat a Tae na to reagoval jen různým vrtěním.
Procpal se okolo všech těch opilých blbců co neumějí pit, směrem na záchod. Po cestě se ho zeptalo asi dvacet lidí jestli si s nimi netrsne. Chvilku se zdržel u Jaehya na baru a šel dál.
Došel až na záchod kde rychle zapadl. Bylo tam ticho. Docela se divil když hudba vedle řvala skoro i přes ulici. Dokonce to tam bylo i jinak zařízené. Zaplul do jedné z kabinek a tu se zarazil. Z té vedlejší se ozývaly tlumené steny.
"Um.. Jihoone.. " Kwon se zarazil.. Vážně právě slyšel Kyunga.. Sténat P.Ovo jméno? Při dalším zasténání se otočil na patě a urychleně mazal pryč....

Jen co Kwon vstal, nastala Jihova šance. Měl menší plán, který chtěl uskutečnit, i když to byl ten nejbizardnější a nejblbější plán, co měl. Nebyl to ani plán, byl to spíš prank.
"Fakt to chceš udělat?" Ozval se ještě Mino, když ze sebe Zico stahoval svůj župánek a natahoval na sebe tmavou mikinu s hlubokou kapucí.
"Tak jako, musím ho trošku… Postrašit?" Moc nad tím, co chtěl udělat nepřemýšlel, ale ani netušil, co by to mohlo mít za následky. Jenom si natáhl kapuci, aby mu nebylo vidět do obličeje a šel k záchodům z druhé strany chodby, kde si opřený o stěnu počkal na Kwona.

Vyšel ze záchodu směr bar. Tohle potřeboval zapít. Když vyšel na chodbu potkal tam jen nějakého chlapa s kapucí. Šel dál, ale najednou měl hroznou potřebu se otočit.
Ten muž šel za ním a.. Zrychloval. Yoo začínal panikařit. Najednou měl v hlavě všechny ty vzkazy, všechno co mu kdy napsal. To je on?
Zničeho nic před ním byla stěna a on do ní vrazil. Chtěl se otočit a jít jinam. Jenže ten muž stál za ním.. Přitiskl se na ni jako kdyby s ní chtěl splynout. Ten muž.. Se stále přibližoval, až se mu začala klepat kolena. Onen muž přirazil své ruce vedle jeho hlavy a on neměl možnost utéct.. Sledoval ho se strachem v očích a v hlavě měl jen jedinou myšlenku. Je to on..
Cítil jak ho pohladil po líci a palcem mu sjel na ret.

Kwon mu dal skvělou příležitost, jak to všechno provést. Následoval ho, když zrychlil, on zrychlil taky, až ho dostal to slepé uličky. Byla to pro něj legrace ho takhle strašit, a to ještě nebylo všechno. Chtěl tím dosáhnout i něčeho jiného… Chtěl ho políbit.
Všechno šlo podle plánu. Zablokoval mu cestu vlastním tělem, co nejjemněji ho pohladil, užil si i ten dotek na jeho palci, když v tom se to pokazilo. Uviděl, jak se v Kwonovy něco změnilo, a sám teď měl strach.
Kwonniemu se po líčku svezla slza. Co to zase udělal za volovinu?
Sledoval staršího tělo, jak se pomalu sváželo k zemi podél stěny. Nechal ho, přeci jen, sám tím byl ochromený, dokázal jen sledovat jeho tělíčko, jak se krčí u stěny a jeho rtíky drmolí něco ve smyslu, ať ho nechá, ať se ho nedotýká… Bylo to tak zoufalé… Tak bolestivé… Jiho teď měl chuť se zahrabat a už nikdy nevylézt.
"Hyung…" Klekl si k němu po malé chvilce, kdy aspoň on dokázal něco udělat. "Hyung, to jsem já." Šeptnul a pohladil ho po rameni, i když věděl, že ho asi vnímat nebude.

Nechtěl ať na něj sahá. Ještě víc se přikrčil když ucítil jeho dlaň na rameni. Ne.. Ať jde pryč..
Slyšel své jméno a jak ho někdo volá. Poznal, že je to Jihův hlas jen tomu nechtěl věřit. Bojácně otevřel oči a koutkem oka se koukl na osobu co u něj teď dřepěla. Byl to Jiho.. Když ho Kwonie uviděl neuvěřitelně se mu ulevilo, že tam je. Skočil mu do náruče a plakal. Nemohl přestat, slzy se pořád linuly po jeho tvářích.
"Já.. Myslel jsem... Že.. To je ten.. Stalker.. " Dostal nakonec ze sebe a ještě více se natiskl na mladšího tělo. Jiho měl kolem něj omotané paže a Yoo cítil jak ho k sobě silně tiskne a hladí ho po zádech. Nechtěl aby ho teď pouštěl.. V tenhle okamžik se potřeboval schovat v Jihově náruči.. Bál se, že by ho pustil, ale on ho nikdy nepustil. Vždy byl u něj když ho potřeboval..

Vždyť to byl on… Křičelo uvnitř Jihova těla, když ze sebe červenovlásek dostal těch pár slov. Cítil se opravdu odporně. Ne, že mu jen ubližoval těmi vzkazy, ne, že se o něj Kwon bál, když se opil, teď, mu ale ublížil v tom největším levelu… co si vůbec myslel?! Že ho postraší, zasmějí se tomu, a bude konec? Šlus? Byla to jenom srandička hyung, stalker jsem byl celou tu dobu já, teď spolu budem až do smrti?
"Je to dobrý…" Není a ani nebude "Jsem to já…" A byl jsem to já vždy… už od začátku "Nedovolím, aby ti někdo ublížil…" Věnoval tomu třesoucímu se klubíčku polibek do vlásků mezi plyšová ušička a přitiskl ho těsněji ke svému tělu. Jako vždy, všechno zase posral.

Yoo se pořád třásl po celém těle.. Poposunul se více k Jihovy, tak že měl obličej vtisknutý do jeho krku. Slyšel co mu říká a taky cítil jeho vůni. Tuhle měl jen Jiho. Nějakým způsobem ho uklidňovala a on už se třásl méně a konečně už přestal brečet..
"Jiho.. Vem mě domů.. " Zašeptal roztřeseně do Jihova krku. Cítil jak jen jemné přikývnutí a to jak ho Zico podpírá aby se postavil. Nechtěl se ho pustit... Zůstal na něm natisknutý a Jiho ho k sobě více přitiskl. Když mu oznámil, že ještě dojdou aspoň pro ty dárečky jen přikývl a nechal Jiha ať ho vede.

Nechtěl ho tahat do davu tolika lidí, jen ho k sobě tisknul a poprosil Jaehya, aby mu to donesl. Nechtěl, aby se ptal, co se stalo, a Jae to jen podle pohledu obou dvou pochopil, dal jim jejich tašky a potom je pustil zadním vchodem. Rozhodně by nedovolil, aby se Kwonovy stalo ještě něco, ať už se stalo cokoli.
Jiho mu byl vděčný, že se na nic nevyptával, však se to pak jako vždy dozví, teď ale chtěl U-Kwona jen rychle dostat domů.
Cesta nebyla dlouhá, ale za to byla až příliš tichá. Kwon se k němu celou dobu tiskl, nepustil se ho, ani se neodvážil byť jen na milimetr odtáhnout a Jiho s myšlenkou, že opravdu zase všechno dosral jak nejvíce mohl, vstupoval do dveří Kwonova bytu.

Yoo se pustil Jiha až v bytě, ale pořád ho držel aspoň za ruku. Šly dál do obýváku kde Jiho postavil tašky. Se slovy, že jim jde udělat kafe se přesunul do kuchyně. Kwonie šel těsně za ním, nechtěl být teď sám..
Jiho jim dodělal kávu a Kwonie si od něj převzal svůj šálek a opět šel za mladším zpátky do obýváku. Uslyšel žuchnutí, nejspíše kopl do té tašky co Jiho tak šikovně postavil. Podíval se dolů a srdce mu vynechalo úder a plíce odmítali nádech. Upustil hrníček co do teď svíral ve dlaních a ten s ránou dopadl na zem a jeho obsah se rozstříkl všude okolo. To co bylo v té tašce.. To nemohlo být skutečné..
Kwonie se roztřeseně nadechl a kolena, která ho už nedokázala udržet mu dovolila se sesunout dnes už podruhé na zem.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hatachi | 26. června 2015 v 23:51 | Reagovat

Tak pěkně ten večer začal a tolik se to nakonec posralo.
A co to vlastně měl v té tašce? Že by tu Jihovo mikinu?
Těšim se a netrpělivě čekam na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama