16. července 2015 v 21:01 | Lady Psychotronia
|
Kitty | 15. díl | 1106 slov |
Hey there guyyyyyz!
I know… i'm toooo late… But whatever? I was nad in good mood at all and now… Am I? :D idk
Nicméně, bylo divné psát o veselém Taehyungovy… To wish mi pomalu začíná ničit vizi o tom, jak strašně moc derp člověk to je :D
no nic… enjoy it! don't forget to leave comment down below or star, cos' stars are madafakin awesome and love VMIN!!!!!! protože Vmin jsou madafakin cute otravný pár který mi ničí život jako celý bts a Bobby… protože Bobby může za všechno a má v p*či ^^
Suga tiše, jako vždy, seděl na kuchyňské lince, a koukal, co Namjoon dělá. Sám ho tady posadil, tak tady i zůstal a sledoval ho jako kdyby snad byl jeho lovná zvěř. Možná to bylo to jídlo, které dělal. Zatím viděl jen jak krájí zeleninu a má nachystané nějaké druhý sýrů… A žádné maso… A vypadalo to, že to i bez masa zůstane. To pro něj bylo jako za trest. Bez masa… Prostě bez masa… To, co Suga miloval na Namjoonových jídlech, tam teď být nemělo… Ale… když on měl rád maso, i když se ho k němu nedostalo moc za celou tu dobu, když byl jenom kocour, a teď ho měl požehnaně. Suga lehce nabručeně, možná i uraženě založil ručky na hruď a pro sebe si pokývl hlavou. Jo. Chtěl maso.
Už jen z toho, že byl uražen si začal nožkami kopat ve vzduchu a špulit rtíky, při čemž ještě něco neustále mručel, ale ani Namjoon ani on sám tomu nerozuměli. Bylo to prostě jen takové to nazlobené možná až dětské brblání z rozhořčení. Ale bylo to roztomilé, a když se k tomu připočítá to, jak krčil nosánek a šklebil se… Bylo to rozkošné samo o sobě.
Blondýn, když bylo jídlo připravené se na něj koukal, ale Yoongi neprojevoval žádný zájem mu pohled opětovat, jen dál kopal nožkama a rozčiloval se kdo ví nad čím. Měl problém, aby ho náhodou neodvezla sanitka kvůli zvýšenému cukru, který mu zrzek každým dnem a tím, co provádí zvedal do velmi nebezpečné míry. Ať už to bylo jen tím, jak spal… Takže vlastně ani nic dělat nemusel. Jen při pohledu na něm se mu cukr zvedal o sto šest.
"Yoongi-ah." Oslovil ho na konec, když to vypadalo, že ty nohy z chvilku vykopne až za hlavu, ale Suga na něj jen koukl, stejně nazlobeně jako byl i před chvilkou a misku, kterou mu blondýn nabízel jen přešel pohledem a opět začal s kopáním to vzduchu.
"Ale zelenina se taky musí. A je tam hodně sýru." I když se Namjoon snažil, Sugu nepřesvědčil. On chce maso! A je u jedno, že je rozmazlený, to Namjoon si ho tak rozmazlil a taky by měl vědět, že kočky mají rády maso… Proto si povzdechl. Když to nejde po dobrém, mohl by ho trošku potrápit.
"Tak dobře. Pokud ti do toho dneska dám šunku, tak ale zítra nebude ta ryba…"
Yoongi poděšeně vyvalil očka. Tak tohle nemohl myslet ale doopravdy vážně! A doslova se po té misce, kterou Namjoon pokládal na linku a přesouval se k lednici pro zmíněnou šunku, doslova vrhl. Nenechá se ošidit o slibovanou rybku, po které se mu zbíhali sliny, jen co o ní blondýn začal mluvit. O tu se vážně nenechá ošidit.
Namjoon se obrátil, když uslyšel za sebou zvuky a musel se zasmát, když viděl, jak sice ne moc nadšeně, ale i přes to se zrzek začal ládovat salátem. "Heh." Přišel k Sugovy, aby ho mohl podrbat za ušima a Yoongimu se div nezačali za ouškama dělat boule od spokojenost… protože ten salát byl přeci jen dobrý.
~~~
Yoongi znuděně ležel na sedačce a občas koukl po Namjoonovy, který ale pro změnu koukal do nějakých papírů, které mu nijak nepřipadali zábavné. Byla tam jen černá písmenka a žádné barevné obrázky, jako v těch časopisech, které si ještě před chvilkou prohlížel, ačkoli jim nerozuměl, protože i tam ta otravná písmenka byla. Bylo to už delší dobu, co takhle jen ležel a občas změnil polohu, když už mu bylo nepohodlné jen tak ležet, přesto ale zůstal na bříšku, nožky pokrčené v kolenech a vztyčené někam do vzduchu, oušky stříhající za každým zvukem, který se jen ozve, a že jich tedy dvakrát moc nebylo, ale potom, snad jako spása se něco ozývalo z poza vchodových dveří. Byly to velmi tichá kroky a hlasy, ale nebyly tak blízko, aby je snad rozeznal, proto se zvedl ze sedačky a tichým krokem se vydal přes byt k chodbě. Namjoon ho nechal jít, ačkoli si říkal, jak moc to musí být pro Sugu nudné, jenom ležet. Ale na jeho překvapení to vydržel opravdu dlouho. Počítal že hodinku vydrží, a pak si třeba najde nějakou náladu, jako třeba znova ty časopisy, ale on ne. Jenom vedle něj ležel a nic nedělal skoro dvě hodiny. Vážně se v jeho povaze kocour nezapře.
Přeci jen se podíval kam zrzek jde, ale když viděl, že se pomalinku vzdaluje na chodbu, už se pomalu chystal na infarkt, když by na něj náhodou skočil za účelem hry. Už se to párkrát stalo, hlavně když se nudil. Ale jeden si zvykne, že ho málem klepne pokaždé, když to Suga udělá.
Zrzek váhavě došel až k temné chodbě, do které se ale už neodvážil a schovaný za zdí se do ní koukal a poslouchal těm přibližujícím se hlasům. Znal je moc dobře, ale nedokázal si je díky tlumení stěn a dveří přiřadit k obličejům. Ačkoli byl jeho sluch tak dobrý, prostě si je neuměl k tak důležitým tvářím přirovnat. Možná to mohl být někdo zlý… koho nemá rád. Třeba ty děti, které se na něj v útulku snažili sahat. Jo! To mohli být oni!
Neustále skenoval dveře, kde se hlasy zastavily, než se začaly ozývat jiné, cinkavé zvuky nejspíše klíčů. Že by sousedi? To by ale nebyli přímo před jejich dveřmi…
A dveře se začaly otevírat. Suga se trošku přikrčil, co kdyby to vážně byla ta děcka a koukal, kdo se objeví.
"A já ti říkám, že mu nevadíme." Prskal Taehyung pobaveně a vytáhl klíčky ze zámku, aniž by se přestal křehnit na Jimina, kterého dotáhl se sebou k Namjoonovy. Už se mu po jeho bratránkovy zastesklo, a taky nemusel být s Jiminem jenom sám… Byl teď takový… ještě nedočkavější. Ale nevadilo mu to. To líbání, kterým teď trávili většinu jejich volného času bylo fajn. Pokud se tedy Jiminovy nenechavé ruce nevrhly na nějakou jeho část oděvu, to se potom už zase zakřikl a seděl jako by do něj někdo kopl a tvářil se více než uraženě. Tae sám sebe nechápal, proč zrovna uraženě, ale tak… Svoje chování nechápal nikdy.
"Já neříkám, že mu vadíme jenom- AU!" Jimin se okamžitě chytl za bolavé místečko na hrudníku, kam ho mladší praštil. Nejprve si toho nevšiml, ale když se podíval, jak Tae ztuhl a koukal před sebe do chodby, pochopil. Stál tam… Kocour. Tedy… člověk s kočičími uši. Nejprve na sebe všichni tři koukali, ale nebyl by to Tae, aby se nevzpamatoval dostatečně brzo, nerozkročil nohy, neroztáhl ruce a nezakřičel hlasitě:" SUGAAAAA!!!!!" A ačkoli byl Siga z toho pohledu na ně podobně poplašený, jako když ho viděl takhle poprvé Namjoon, s úsměvem od ucha k uchu se rozběhl za Taehyungem a skočil mu do očekávaného objetí.
Já s této povídky dostanu cukrovku.
Roztomilí, jinak to nejde popsat.
Moc se těším na další díl :)