close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






i
i
i
i

STALKER | 14. díl | part 2 |

17. července 2015 v 13:30 | psycho&umma |  STALKER
STALKER | 14. díl | část 2. | 1165 slov |


Kwonie vyběhl za Zicem aby se koukl co to dělá. Doběhl do obýváku v moment kdy Jiho odkládal onu tašku, ale něco nesedělo. Všiml si jak Jiho svírá v ruce další vzkaz. Než stihl Zico nějak zareagovat přiběhl a vytrhl mu papírek z ruky. Slyšel jak na něj mladší volá, že to nemá číst. Rozevřel ho a dech se mu zadrhl v půli cesty.. Tohle byl jiný vzkaz.. Tenhle byl psaný ručně..
Svěsil ruce i hlavu a přešel k Zicovy. Omotal mu ruce pevně kolem pasu a přitiskl se na něj. Nechal ten vzkaz aby mu vypadl z dlaně.
Téměř okamžitě kolem sebe měl omotané paže a Jiho ho vedl pryč z místnosti do kuchyně. Tam se posadil a Yookwon se mu nasáčkoval na klín.
Zvedl hlavičku a přitiskl své rty na ty mladšího a Jiho ho opět vedl do světa kde jsou jen oni dva...
Snažil se být co nejrychlejší, dostat vše pryč od Kwona a to tak že hodně daleko, bohužel to nezvládl dostatečně rychle. Ten vzkaz ho zdržel... Nejprve si myslel, že tu tašku dostal od těch idiotů z jejich školy, ale ten vzkaz mu to vyvrátil... Upřímně dostal strach, který už dlouho tak intenzivně nepociťoval.
"Tyhle hračky ti posílám, než si to tvoje krásný tělíčko vezmu sám. Připrav se dobře, maličký..."
Nemohl tomu uvěřit... Vždyť tohle... Nestihl ten vzkaz schovat, nebo ještě lépe zničit, Kwon se najednou objevil u něj a onen vzkaz mu vytrhl.
"Hyung! Nečti to!" Snažil se ho zastavit, ale bylo pozdě. Kwonuv výraz se najednou změnil, jako celý jeho postoj. Sledoval, jak k němu pomalinku jde, hlavička svěšená, ručky podél těla, a celý se natiskl na Jiha, jako by s ním chtěl splynout v jedno tělo. Nemohl ho teď jen tak nechat tady, proto ho pomalými kroky odvedl do kuchyně, kde se Kwon usadil na jeho klíně a jejich rty spojil v zoufalý polibek. Rozhodně ho v tom nemůže nechat, proto do toho polibku dal vše, co kdy ke staršímu cítil.
Kwoniemu se do očí tiskly slzy, ale nenechal je aby smáčely jeho tvář. Zahákl ruce za Jihovým krkem a více se k němu přitiskl. Potřeboval ho teď cítit, to že je tu pro něj a nenechá nikoho aby mu ublížil.
Hrál si s jeho konečky vlasů nebo do nich vjel aby je mohl stisknout v dlani.. Mladšího dlaně mu přejížděly po zádech, bocích a držel ho u sebe. Yoo cítil jak mu dlaň vjíždí do vlasu a lehce ho zatáhla, čímž zaklonil hlavičku. Kwonie se chvěl pod těmi doteky, hlavně když Jiho zajel pod tričko a mazlil se s jeho holou kůží.
O něco hlasitěji vzdychnul když mu Jiho sjel dlaní až na zadeček a stisknul ho..
Nevnímal co dělá, propadal ještě hlouběji do vlny pocitů z polibku, který si s Kwonem vyměňovali. Bylo to i v tuto chvíli kouzelné a ohromující... I když to trošku kazili ty neposedné slzičky, které se draly ze staršího oček. Nevyčítal mu to, musel ten strach ze sebe nějak dostat, takže se jen nechával unést těmi polibky. Nevnímal, kam mu bloudí ruce, ale až starší mladík zasténal, Jiho ohromeně otevřel oči, a když zjistil, kam ho jeho vlastní ruce zavedly, okamžitě je stáhl. Jo byl opravdu až tak... Nadržený na hlazení a prozkoumávání staršího těla?
Odpojil i své rty, protože tušil, že ještě chvilku, a neskončilo by to jen u hlazení zadečku. Omluvně se na Kwona pousmál, palcem setřel slzy a ještě mu věnoval polibek na čelo, o které následně opřel to své.
Nechal Jiha ať ho objímá, jen se na něm lépe posunul aby nesklouzl. Seděli v tichosti, tak že Kwonie mohl slyšet mladšího klidný dech a když se zaposlouchal pořádně uslyšel i jak mu bije srdce.
Nemohl uvěřit tomu jaký to všechno nabralo spád... Ještě včera byli nejlepší přátelé a teď se Kwon k němu tisknul a nechal Jiha ať ho líbá do vlasů.. Opět se posunul na Jihově klíně, protože se mu zdálo, že klouže a taky se více natisknul na mladšího hruď. Celý se na něj položil a jemné doteky, kterými ho Zico obdarovával ho pomalu ukolébavali ke spánku. Dneska bude potřebovat litry kávy... Akorát jen kdyby někdo nebyl nehorázná svině a nevolal mu.. Zrovna teď!
Jiho se snažil, aby staršího na svém klíně udržel v klidu, bez toho, aniž by klouzal, ale moc mu to nešlo. Vždycky nějak sklouzl, a to mu nijak moc nepomohlo se uklidnit. Byl rozrušený, hormony se v něm vířili a chlouba… Ta byla teď ta nejvíce blikající kontrolka v Zicově mozku. Snažil se se nějak uklidnit, ale teplost Kwonova těla a to, jak si teď byli blízko… To všechno ho pomaličku zevnitř spalovalo se staršího dotýkat mnohem více… I tak tomu ale nevěřil… Jak se to celé jen stalo? Včera tohle všechno bylo jen zbožným přáním a teď… Teď je to realita… Vše se mu splnilo… Vše, po čem tak dlouho toužil je teď pravda!
Kwon se na něm opět vyhoupl nahoru a těsněji se na něj, nejspíše pro pocit bezpečí, nalepil. Začal ho hladit na zádech, aby uklidnil jak jeho, tak i sebe. Netušil, kdo z nich to potřebuje více, ale opravdu se to teď nehodilo… Přece, kdo by se chtěl v tak krásné chvilce vzrušit, a zkazit jí tak? To čekání ho vážně hodně poznamenalo.
"Um…?" Jiho se podíval po zvuku telefonu, který se spásně rozezvonil a ještě k tomu to byl ten jeho! Záchrana a kazimazel dohromady. Nechtělo se mu od Kwonnieho, ale musel to vzít.
Kwonie i když vůbec nechtěl tak slezl z mladšího aby mohl jít zvednout telefon, který byl až v ložnici. Teď Yoo neměl co dělat, tak si aspoň řekl, že jim udělá snídani a konečně tu kávu.
Slyšel vycházet tlumený hlas z ložnice jak se nejspíš Jiho s někým dohadoval..
Capkal po kuchyni sem a tam, jak se nemohl rozhodnout co na snídani. Chvilku si myslel, že udělá tamto, ale to mu zas něco chybělo a takhle se to opakovalo asi třikrát. Poté už to vzdal vzal šunku a vajíčka a šel udělat ham-and-eggs.
Stál u sporáku jen ve velkém tričku, protože nějakým záhadným chemickým způsobem si zašpinil kalhoty.
Byl tak strašně rád, když se mohl projít, aniž by měl na rozkroku tížil Kwonuv krásný zadeček. Musel až do ložnice, aby zvedl teď už otravný telefon. Hádal, že to bude buď Mino, Kyung, Pyo… Dobře kdokoli z baru… A nemýlil se, byl to právě Jaehyo, kdo volal.
"No?" Řekl místo pozdravu, když telefon zvedl.
"Jiho-ah, potřebuju, aby jste s Kwonniem přišli…"
"Ah… Hyung, ono se to moc nehodí…" Opravdu se to nehodilo… Chtěl si ještě popovídat s Kwonniem, jak že to bude, i když se mu opravdu nechtělo… Co když to byla jen nějaká chvilková slabost?
"Stalo se něco? Je to něco se včerejškem?" Ta zvědavost a strach z Jaeho hlasu sršela jako divá. Kwon včera opravdu vypadal špatně, to věděl i sám, byl tady s ním celou to dobu.
"No… Tak nějak… Proč vlastně máme přijít?"
"Eh… uklidit to tady." Jihovy málem zaskočila slina. U-uklidit?!
"Hyung!!!! Jsi blázen?! Já a uklízet???!!!!"

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi | 17. července 2015 v 23:42 | Reagovat

Vím, že by to na Kwona bylo asi moc rychlé, ale mohli by s Jihem pokročit trochu dál.
Jsem moc zvědavá, co bude dál. Moc se těšim na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama