close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






i
i
i
i

#02 [i waited]

20. ledna 2016 v 12:44 | pu&lu collab |  We've become lovers
We've become lovers | #02 [i waited] | 1626 slov | pu&lu collab | double b |


Protože vy všichni jsme blázni… a já psychopatickej králík T-T Hele… zabíjíte nás od neděle s tím, jak jsme se s tímhle něčím, co nikdy nemělo být zveřejněno, nás dvě šouply na příčky… Doufám, že se vám to bude stále líbit, i když pak budou některé části vážně dramata :D

a berte ohled na to, že to neprošlo korekturou, díky!

Ante/B.I - kurziva
Puku/Bobby - norm.


Nechtěl jsem na to jít tak rychle, ale tohle mě lehce urazilo. Člověk se snaží, aby se to druhému líbilo, a on takhle… Neměl jsem poroto jinou možnost, než zasáhnout ve velkém. Kašlal jsem na zdrženlivost, jednoduše jsem si jazykem vyznačil cestičku k jeho ušnímu lalůčku a jednou rukou zase dolů, přes hrudník až k lemu tepláků a děkoval čemukoli, že si zrovna dneska nebral ty nepohodlné jeansy, pod které se tak jednoduše nedala vsunout ruka, a tak i pohladit jisté zakázané místečko. A jak že to potom hezky šlo, že? Teď už nebudeme dělat krky, nebo provokovat, že, Hanbin-ah?

Prudce nasaju vzduch, když se prohnu s překvapeným stenem. "A já myslel, že vydržíš popichování..." zasměju se, i když to znělo spíš jako další sten. "Nelíbí se ti, když tě dráždím, hyung? To normálně nedělám, co?" hlesl jsem tiše a vtiskl svůj klín do jeho dlaně.

Už teď jsem mel vyhráno, jen jsem trošku… No...ne že podváděl, já ho chtěl donutit se tomu jen trošku více podat. Jeho popichovaní mě celkem zaráželo, většinou takovýhle nebyl, ale stává se.
"To já bych tě měl dráždit, Bin-ah." Zamručel jsem dost nabručeně a několikrát promnul jeho penis v ruce, a konečně to mělo účinky, jaké jsem chtěl a v klidu jsem se mohl věnovat jeho krku, který se pár dalších chvil nebude moct obejít bez make upu, jak to tak vidím.

Prohnu se s dalším o dost hlasitějším stenem, který nestihnu utlumit. Proboha když tohle mohlo kluky probrat! Rychle mu dám pohlavek, když prsty zajedu do jeho vlasů a přitáhnu si ho blíž. "Jestli chceš dělat něco takového, zařiď roubík. Protože ty dveře nejsou zamčené a já nehodlám pečovat o maknae, které by pak mohlo mít díky nám trauma." syknu mu do ucha, když se sám přitáhnu k jeho rameni a stáhnu z něho nátělník, abych se v další chvíli přitiskl k holé kůži. Neodolám a sám ho napoprvé jemně kousnu.

"Ale…" Zasmál jsem se mu a následně i slastně vydechl. "Tady někdo sadomaso choutky." Bylo to myšleno vtipem, rozhodně bych ho někde nevázal k posteli… Ačkoli to nebyl nejhorší nápad, ale vysloužil jsem si pár nesouhlasných pohledů.
"A stejně by na sebe Chanuu s takovou nenechal sáhnout ani od jednoho z nás." Načež jsem ho políbil s pokračoval v pomalém mnutí jeho chlouby.

"Proč asi říkám že se máš-sakra..." syknu, když ucítím další pohyb na svém klíně. "Příště až ti něco takového povolím, zařiď alespoň to, že kluci někam půjdou." už v polovině věty se mi zlomí hlas, když přirazím proti jeho ruce bez přemýšlení. Proč musel vždycky dělat tohle? Nebyl jsem schopný se sám ubránit tomu nutkání. Tiché téměř kňučivé zasténání protlo místnost, když jsem ho naschvál kousl do ramene, abych svůj zvukový projev alespoň nějak tišil.

"Jo… Vypakuju je uprostřed noci, až se uráčíš přijít." uchechtl jsem se ironicky nad jeho právě teď chabým uvažováním a reakcemi na moje doteky. Líbilo se mi, jak moc je hotový jen z tak malých a celkem ještě nevinných pohybů.
"Ale to ty tady celou dobu vřískáš." A ne, že by mě neposlechl, spíš jak mě poslechl… Kousání do ramene nebylo sice dvakrát něco neobvyklého, ani to, jak moc jsem si jeho reakcí a odpovědí na mé doteky užívám… Ale taky by mohl začít dělat něco… ne jen kousat.

Postřehnu ten pohled, kterým mě při těch slovech sleduje. Sám sjedu k jeho ruce a zastavím ho, když v zdalší chvíli ho srazím do peřin a sednu si na něj. "Řekl jsem dělej co chceš, abych tě zkusil...a ty chceš abych ti to oplatil Jiwon-ah...takže mi teď řekni...co přesně je to tvoje-všechno?" Hlesnu a přetáhnu si tričko přes hlavu.

Zprudka jsem vyhekl, když mě pod sebe povalil a následně se na mě posadil a dostal ze mě další tichý sten. Posadil se přesně na podbřišek a já měl co dělat, abych spokojeností nezačal mručet. Vrhl jsem na něj pár chtivých pohledů, hlavně na hrudník, který mi vystavoval na obdiv. Neodolal jsem a bez odpovědi okusil hladkou kůži jeho bříška konečky prstů a stoupal stále výše. Myslím, že by se už více nemusel dožadovat odpovědi, ale bohužel ho znám až moc dobře.
"Tebe. Je jedno jak… Ale chci všechno z tebe, co mi můžeš nabídnout." Něžně jsem se na něj celou tu dobu usmíval a dlaněmi zase klesal dolů, než jsem se mohl aspoň z jisté části vrátit k předešlí činnosti. Jenom z malé části jsem mu stáhl tepláky abych ho mohl znovu začít pomalu zpracovávat.

Jen se ušklíbnu nad onou odpovědí, když chytnu jeho ruku a i když neochotně, tak si ji odtáhnu od klína, když mu ruce dám nad hlavu, abych mu v další chvíli stáhnul ten otravný nátělník. Bylo to až k naštvání sledovat ten vypracovaný hrudník...a pak se podívat na můj. Skoro až žalostný rozdíl.
Sám se k němu skloní zapřený o dlaně podél jeho hlavy, když mu vtiskne krátký polibek. "Víš co na tobě nejvíc nesnáším? To jak přitažlivý umíš být i když jsem sebevíc naštvaný...není to fér."

Klidně jsem mu odpovídal na líné polibky, jimiž mě obdarovával. Chtěl jsem mu něco odseknout, ale jeho rty mě zaměstnávaly dokonale, že ani nebyl čas mu odseknout, že moje přirozené pižmo s jeho náladami nemělo nic společného, ale nešlo to. Ne, že bych nemohl se prostě odpojit od těch sladkých plných polštářků, ale… už jsem nechtěl více mluvit, chtěl jsem, aby se do toho více ponořil, aby se nezdráhal jen na polibky. To, že on mi dovolil si hrát, neznamenalo, že ho nenechám se taky zapojit, a to jsem doufal, že dneska překvapí víc, než jen svolením k prakticky nemožnému.
"Umm…"

Na moment se odtáhnu, sleduje jeho tvář, než si tiše povzdechnu a pomalu, líně se pohnu v bocích proti jeho klínu. Přikloním se k němu, ale vyhnu se rtům a přikloním se k uchu, když prsty zajedu do vlasů a jemně jimi škubnu. "Když si ty můžeš hrát, Jiwone...můžu já taky?" vydechl, když skousl jeho lalůček a škádlivě zatahal, snad jakoby ani nečekal na odpověď.

Na moment jsem na něj jen koukal, jako bych se ptal, jestli to myslí vážně, ale můj vlastní pohled byl spíše skelný a zamlžený vzrušením, které ve mne proplouvalo až do konečků prstů na dlaních, které byly stále umístěny nad mou hlavou. Stisk v mých vlasech nepovolil, to já se podvoloval Hanbinovým dotekům a dýchání nejednou začalo být těžší, než po několika hodinách tvrdého tréningu. Unikaly mi tiché steny a mohl za ně Hanbin, pomalu se boky pohupující proti mě.
"Hanbin-ah…" Vydechl jsem, doufajíc, že moje reakce ho přesvědčí o správné odpovědi na jeho dost zbytečnou otázku. To, že si ze mě dělá jistým způsobem uke, mi teď nijak nevadilo. Vždyť se má brát, dokud je…

I když je to sebevíc uspokující, mám nutkání udělat něco víc. Ať už ho naštvat, vydráždit, nebo vzrušit ještě víc. Sám neodolám, když ho donutím odklonit tvář a váhavě se rty dotknu jeho krku. JE to z mé strany nejisté, nebyl jsem na tohle zvyklý a tak jsem jen zkoušel. Bylo to spíš štěněčí žužlání než skutečná touha po dominanci, kterou mi většinou předváděl on.

Když se rty dotkl mého krku, neodolal jsem pokušení prohrábnout jeho vlasy prsty a více si ho k sobě přitáhnout. Byl možná až moc opatrný, ale nevyčítal jsem mu to. Pravda, že moc prostoru si hrát na mě, nedostal, ale na to, jak málo možností si něco podobného zkusit měl, si vedl dobře… Nebo to bylo tím, jak moc ho okolo sebe potřebuji? Je to i tím, že mě dokáže z blázna který hledá zábavu na každém kroku, dokázal udělat milující osobu, která měla neustále tendenci se o něj starat, nebo mu být aspoň na blízku?
Sám jsem se vypnul proti jeho dotykům, když nejistě pokračoval níže, pomalu si osvojujíc novou zkušenost.

Vím že jsem v tomhle mizerný, ale oceňoval jsem jeho snahu, když se pokoušel mi pomoct. Váhavě jsem se odtáhl od jeho krku do sedu a sám zvedl jeho ruku, kterou jsem navedl mezi lopatky. "Když mě budeš chtít dráždit...zkus to spíš tady..." hlesnu tiše spíš jen tak mimochodem, když se posunu trochu níž, abych mu stáhl kalhoty, pod kterými samozřejmně nic nemá. Jak jinak. Je to Jiwon.

Sledoval jsem každý jeho pohyb a následoval instrukcím. Stejně vesměs budu šmatrat kam se mi bude chtít, a možná najdu i nějaké místečko, o kterém Hanbin jisto jistě neměl ponětí, že by mohl být citlivý, ale zatím jsem se vedl jím a jemně přejížděl po jeho mírně vystouplé páteři, jen nepatrnými doteky, protože ty občas byly vzrušivější, než ty přesně mířené, které ovšem také dobře působili, co se Hanbina týkalo.
Při jeho snaze mi sundat kalhoty, jsem mu milerád pomohl, ale stále na mě prakticky seděl, takže nadzvednou boky bylo trošku těžší, i když stále to nebylo něco, s čím by jsme si společně neporadili.

Pousmál jsem se nad tím jak mi pomohl. Kolikkrát jsem přemýšlel jak se mu odvděčit za to všechno čekání a trpělivost kterou se mnou měl. Přiklonil jsem hlavu ke straně a semknul k sobě víčka plně pociťuje chvění vlastního těla, když jsem oči opět otevřel. Byly sklenné, zamlžené a já sám jen na chvíli sklouznul pohledem ke dveřím. "Hyung...co dneska zkusit bez přípravy? Zítra stejně není tréning...tak..."

"Hanbin-ah…" Rysy v mém obličeji potemněly a hlas i přes to, v jaké situaci jsme se právě nacházeli, ztratil všechen náznak vzrušení, které mi tlačilo na mozek. "Jak moc ses praštil do té hlavy?" Ještě radši jsem mu dlaň přiložil na čelo, protože jsem nemohl uvěřit, že by něco takového ze sebe dostal, ani kdyby minimálně neměl lehký otřes mozku. Ačkoli se praštil do tváře.
"Bys mi potom ještě nadával," Pohladil jsem ho po nezraněné straně obličeje a jemně se usmál jeho výrazu.
"A navíc jsem si měl hrát, ne?"

 

34 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jaera | Web | 20. ledna 2016 v 14:43 | Reagovat

Jsem ... ehm ... jak to jen říct??.... DEAD!!!! :D

2 Hatachi | Web | 20. ledna 2016 v 20:32 | Reagovat

Těšim se na další díl, protože tohle je naprosto zabijácký...

3 naw | 20. ledna 2016 v 22:01 | Reagovat

*mrtvá*...co jinýho na to říct x3
Prosím další díl co nejdříve *-*

4 Mee-Kyong | Web | 20. ledna 2016 v 22:29 | Reagovat

Wait...so...wat....nic jako?? Nic víc?? Takhle necitelně to usekneš?!! YAH! To se nedělá! Hned sem dej další díl!!! Prosííííííííím~~~~~!!!

5 ladypsychotronia | Web | 20. ledna 2016 v 23:16 | Reagovat

[4]: muheheheee prohnanost autorů muhahaha :3333

6 Ady | Web | 21. ledna 2016 v 6:46 | Reagovat

*RIP me* díky za zabití. Aaah i cannot x3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama