close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






i
i
i
i

#03 [i waited]

26. ledna 2016 v 15:42 | pu&lu collab |  We've become lovers
We've become lovers | #03 [i waited] | 1165 slov | pu&lu collab | double b |


Bylo mi totálně na umření, jak mi bylo blbě… a pak jsem ze školy přišla domů a bylo mi totálně na skákání do stropu jak mě chytl rapl… haha :D
Takže… bez oprav… jak jinak, komu by se asi tak chtělo opravovat cca 12 000 slov… že?

Ante/B.I - kurziva
Puku/Bobby - norm.
"To k tomu patří. Řekl jsem že můžeš udělat cokoliv. Takže jsem tím myslel úplně cokoliv...nechci aby ses musel držet. Takže ti slibuju, že až uděláš cokoliv, nenaštvu se." hlesnu hlasem podivně pozměněným vlastním vzrušením, když prsty sklouzl po špičce jeho erekce a promnu ji mezi prsty. "Taky to chci...zkusit..."

Ačkoli ze mě svými doteky vyloudil tichý a dlouhý sten, díky kterému jsem se i posadil, za účelem k němu mít blíže, nemohl mě přesvědčit. Tohle mi bylo proti srsti a rozhodně ho nebudu likvidovat.
"Pokud myslíš bolest, tak ta k tomu opravdu nepatři, Bin-ah." Na chvíli jsem zadržel jeho ruku, abych mohl aspoň trošku čistě mluvit, aniž bych neměl potřebu se mezi každým slovem nadechovat nebo přímo lapat po dechu. "Nechci se dívat na to, jak tě to bolí." Věnoval jsem mu pusinku na nos a přitáhl si ho k sobě za pas. Ať chce nebo ne, mučit ho nebudu, ani nechci. Na to ho mám až moc rád.

Jen tiše přikývnu, když si mě k sobě přitáhne. Lehce se pohnu vpřed a otřu se o jeho chloubu tou svojí přes látku tepláků, které na mě stále tak nějak držely. "Jiwon-ah..." zašeptal jsem jeho jméno až podivně měkce, když jsem se rty otřel o jeho krk a ruce položil volně na jeho ramena. "Děkuju a omlouvám se." hlesnu, když se o něco odtáhnu a přitisknu rty k těm jeho. "že nedokážu být dokonalý..." šeptnu do jeho rtů s podivným úsměvem na rtech, než ho znovu políbím.

Jeho slova ve mě vyvolala ten samý pocit, jako když jsem podobně znějící větu slyšel už delší dobu předtím. Méněcennost z jeho slov sálala jako žár z plamene a vyvolávaly ve mě strach. Od jisté doby sám sobě nevěřil tak jako předtím a nikdo to nemohl vidět tak dobře, jako já. Snažil jsem se ho v tomto ohledu pochopit… ale bylo to těžké… V mých očích byl ztělesněná dokonalost. Jeho pohyby, hlas, činy, strach, emoce vtisknuté pod jeho očními víčky… Nenáviděl jsem se do nich dívat, a stejně jsem musel. Jako by to bylo kouzlo… Hanbin byl dokonalý svým způsobem.
Více jsem se zapřel do polibku a pár šikovnými pohyby ho dostal pod sebe, vtěsnaný mezi jeho nohama jsem v pravidelném intervalu pomalu přirážel proti jeho klínu, neustále okupujíc jeho dokonalé rty. Chutnaly sladce a jen po jejich vůni jsem si dokázal domyslet, že si půjčil Yunhyeongův balzám na rty… Vážně sladičké…
"Hanbin-ah… Ty jsi dokonalý…" Zašeptal jsem do jeho ucha, když jsem potřeboval trošku rychle docházejícího vzduchu.

Zasměju se tak falešně jak je to jen možné, když k němu upřu pohled a v další chvíli mu obejmu krk, abych si ho stáhl k sobě blíž. Věděl jsem, že se mě snaží povzbudit, snažil jsem se věřit, ale nebyl jsem schopný. Ne po tom, co mi řekli oni. Pamatoval jsem si až příliš dobře i teď, když jsem se odtáhl a usmál. "Děkuju..." šeptnu, když se přitisknu k jeho rtům a jednou rukou sklouznu mu k jeho chloubě, kterou začnu dráždivě mnout ve snaze odvést jeho pozornost.

Věděl jsem přesně, co má v plánu a taky se mu to vedlo a já přes to všechno nechtěl být pozadu, nebo se jen nechávat opečovávat. Na to já zase tak často nebyl… Nebylo to jen o mě, ale o nás obou.
Napodobil jsem jeho příkladu a hrábl do jeho napůl už sundaných kalhot a stiskl jeho zpola tvrdou chloubu, abych ho mohl začít v pravidelném rychlejším tempu zpracovávat.

Prudce sebou škubnu, když ucítím jeho dotek na onom místě a neudržím se, když proti němu přirazím a ne zrovna šetrně stisknu jeho chloubu. Snad omluvně se odtáhnu od jeho rtů, když mu věnuju několik polibků jen na tváře než se opět rozhodnu věnovat jeho rtům, přičemž přírazy proti jeho klínu spíš flákám, jak najednou zpomalím až na mučivé tempo."Jiwon-ah..."

S plánovanou sebevraždou jsem sklopil hlavu a silně si skousl ret, abych nezasténal nijak moc nahlas. On mě jednou zabije… Takže to nebude sebevražda, ale jednoduše vražda… Moje vražda! Ovšem pomalé přírazy mě přesvědčili o tom, že ještě chvilku přežiju. Nebo aspoň jen mou smrt oddálíme na dobu neurčitou.
Věděl jsem, že z něj teď asi moc nedostanu, protože vypadal jako kdyby se ocitl v ráji. Prostě si na chvilku počkám.
Nohy, kterými mě svíral okolo boku, jsem roztáhl, a pak mi už bylo celkem jedno, co s nimi Hanbin udělá, já se odpojil od jeho rtů s šibalským úsměvem a jiskřičkami v očích, než jsem se bez jediného slova přesunul nad jeho obnažený klín a začal se vyžívat v líbání jeho stehen, než jsem se dostal i k dalšímu, mnohem zajímavějšímu místu na jeho těle. Měl by se snažit tišit, protože jsem si byl jistý, že aspoň dva členy dneska probudíme a moc vděční nám za to nebudou… Ne-li celý dorm.

"Jiwone-opov-"sykavě se nadechnu, když ucítím jeho rty na vnitřní straně stehen. Celou místnost protne nejhlasitější sten tohohle večera, když si zakryju ústa s tvářemi do ruda zbarvenými. Tohle byl podvrh zatraceně! Už našel dvě místa a navíc tohle...kousnu se do rtu, téměř bolestně, když odolávám nutkání nezačít se sám uspokojovat.

"Hmm…" Zabručel jsem polichocen nádherným hrdelním zastenáním a chvilku sledoval jeho rozpaky. Bylo to skoro až roztomilé… Už vím, kam mám útočit, až zase nastane podobná chvíle.
Více jsem se soustředil na jeho stehna a skládal teorie, jak moc citlivý ve skutečnosti je, když odhodí všechnu leadrovskou pýchu a nechá mě si opravdu na jeho těle dělat co chci.
Jazykem jsem přejel po co největší délce nahé kůže a zároveň jsem ho konečně úplně zbavil tepláků. Jazykem jsem pokračoval i dál, blíže ke kořenu jeho penisu, ale zase se vrátil nahoru, abych část jeho kůže na stehnu mohl vsát mezi rty, naslouchat těžko tišitelným stenům a udělat si dalších pár majetnických značek.

"Jiwone....proberu je..." šptnu trhaně, když opět pocítím jeho rty na kůži. Pevně zkousnu ret, abych nezasténal a je mi jasné, že je to předem prohraný boj, když po nepatrné chvíli ucítím kovovou chuť na jazyku. Vypustím tichý sten, který však ve chvíli, kdy kůži začne sát, okamžitě zesílí a já sebou několikrát prudce škubnu. a zakloním hlavu s falší salvou stenů. Vážně jsem začínal litovat svého rozhodnutí…

Užíval jsem si toho pocitu nadřazenosti a dominance, stejně jako Hanbinovy odezvy na mé opečovávaní. Strašně se mi i líbilo, jak nádherně sténal v agónii a vážně až moc hlasitě… nezbilo mi nic jiného, než se přesunout jinam.
"No jo, no jo…" zamručel jsem a dal jeho stehnům pokoj. A teď je na řadě něco jiného… Takže to vlastně jeho hlasovým projevům nijak nepomůže.
Hladově jsem jazykem přejel přes špičku jeho penisu, čekajíc jak moc bouřlivé jeho reakce budou.

Věděl jsem co bude následovat a tak zakousnutí do ruky bylo jediné co mě zachránilo před dalšími steny. I přes fakt, že jsem se takhle tlumil, byl jsem stále strašně slyšet. Vlastní tělo mě momentálně přivádělo k šílenství v rukou tohohle démona. Ale slíbil jsem že nebudu nadávat. Nic o mlácení a mučení v dohodě nebylo…


 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 naw | 26. ledna 2016 v 17:03 | Reagovat

Já už ani nevím jak toto komentovat..došli mi slova..těším se na další zabijácký díl^^

2 Jaera | Web | 26. ledna 2016 v 17:33 | Reagovat

Takhle to useknout!!! Kde je zbytek?? Chci víc?? ... Pjošíííím *puppy eyes*

3 Hatachi | Web | 26. ledna 2016 v 21:44 | Reagovat

No...a kde je zbytek? Moc se těšim na další díl...

4 Ady | Web | 27. ledna 2016 v 0:54 | Reagovat

Are you trying to kill me or what? Oh gaaaawt (*ノ▽ノ) a ještě to takhle useknout! >,<

5 Mee-Kyong | Web | 27. ledna 2016 v 21:08 | Reagovat

A zase to usekne!!! To je fakt necitlivý! Takhle nás napínat! Aishh >___< mělo by to být nezákonné....zrušit tohle ošklivý usekávání dílů! Tak boží moment a ona ho prostě jen tak přeruší...okey...já si počkám na pokráčko...počkám...

6 NanaTatsumi | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 23:34 | Reagovat

awwww bože to bolo skvelé!!! milujem poviedky na double B oni dvaja tak krásne k sebe pasujú!!!
+ ten úvodný obrázok, Bobby tam vyzerá ako BOH a Hanbin ako Božia manželka!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama