13. března 2016 v 15:29 | pu&lu collab
|
We've become lovers | #01 [morning issiue] | 1326 slov | pu&lu collab | junhwan |
Hey, Hi, Hello. It's us... again. You like? You happy? I odn't even know what am I talkin about... lol
Let's just started okey? It's Junhwan turn. We love y'all oke?
... víte o tom, že chytáme i namsong? Just saying...
Meee.GG/June - norm.
Hledal jsem v jeho skříni cokoliv, co by mi tak nějak padlo. Byla to předem prohraná bitva a já si i přesto na sebe dal jeho obří tepláky a volnou mikinu. Alespoň spodní prádlo jsem měl vlastní, když jsem vylezl z pokoje a koukl do kuchyně, kterou právě obsadil. Vlasy jsem měl stále jako po průletu tornáda, raději ani nemluvě.
Když přišel, jen jsem se na něj podíval zpoza stolu, kde jsem seděl na jedné z židlí. "Lásko? Spletl sis skříň?" Zeptal jsem se pobaveně, ačkoli vypadal takhle po ránu, rozcuchaný a přesto přirozený, neuvěřitelně sladce. Trošku jsem se odsunul od stolu, aby popřípadě mohl zaujmout místo na mém stehnu, kam si rád sedal.
"Když mi nebudeš říkat lásko, docela bych i souhlasil..." zamručím a dojdu až k němu. Spokojeně se uvelebím na jeho klíně a ukradnu jeho sklenku s džusem, ze které začnu upíjet. "Je fajn že nám to tu kluci nechali na celý den a někam jeli..." zamručím spokojeně.
"Proč ti tak nemám říkat?" Pozvedl jsem obočí a ukousl si sousto z provizorní snídaně. "Nelíbí se ti to?" Nabídl jsem i jemu, bylo mi jasné, že by si aspoň kousek pro sebe ukradl tak jako tak. "A jo. Je to super."
"Nemám rád to oslovení...je to příliš přeslazené i na mě." hlesl jsem a ukousl si kus toastu s medem, který mi částečně utkvěl na rtech. Natočil jsem se k němu, snad s nevinným výrazem a lehkým úsměvem v očekávání co udělá.
Palcem jsem mu přejel po rtech až ke koutku, abych mu med ze rtů setřel a sám ho olízl a ještě mu pro jistotu dal malou pusinku, aby se neřeklo.
"Přeslazené? Mě přijde normální. Třeba si představ, že bych ti říkal medvídku, třešničko, nebo srdíčko." Zasmál jsem se a šťouchl ho prstem do jeho znamínka pod okem. "Říkat ti lásko mi přijde hezké."
"Yeobo~" hlesl jsem a přetočil jsem se tak, abych na něm seděl obkročmo. "Je to pěkné, přiznávám, ale...takhle mi říká moje máma. Proto mi to přijde divné. Jsem starší než ty, nechci abys byl moje máma." zamručím nespokojeně a obmotám mu ruce okolo krku.
"Ale sám mi tak říkáš…" Zasmál jsem se a přidržel jsem si ho okolo pasu, aby náhodou nesklouzl. Stále se sice potom mohl opřít o stůl, ale asi by mi neodpustil, že jsem ho neudržel a nechal ho spadnout.
"Takže když mi říkáš Yeobo, můžeš to změnit na Daddy nebo něco takového?" Pak jsem se nad tím ale zamyslel. Tohle byl blbej nápad. "Ne radši ne, je to divný." Zaksichtil jsem se a ukousl další sousto.
"Pedo bear June~!" zasmál jsem se spokojeně a oddělal jeho ruku, aby celý zbytek toustu držel pouze v ústech. Spokojeně jsem se k němu přiblížil a začal ho ojídat z druhé strany s vyzívavým výrazem..
"Jak můžu být pedo bear, když jsem mladší?" Zahuhňal jsem přes toust v puse a tázavě se na něj zadíval, vybízejíc mu sousto, protože jsem se opravdu nehodlal zadusit takhle po ránu, a navíc jen chlebem. Kdyby něčím jiným, tak budiž, ale chlebem mi to přišlo trošku divné.
Nespokojeně jsem se zamračil a ten kousek ukousl, abych se v další chvíli odtáhl. Vzal jsem poslední část, která mu čouhala z pusy a vrátil ji na talíř. "June-yah..." zamumlal jsem táhle, téměř dětsky, když jsem mu vzal tváře do dlaní. "Přestaňme o tomhle mluvit, dobře?"
Jen jsem tiše přežvykoval zbylé sousto a beze slov přikývl, načež se napil džusu, abych tu sladkou chuť medu spláchl ještě něčím sladším, nepouštějíc ho z mého dosahu. "Co budeme dělat celý ten den sami?" Zeptal jsem se, abych nahodil jiné téma, ačkoli mi bylo jasné, že se k tomu nějakým způsobem stejně ještě vrátíme.
"Minule jsem vybíral já, tak co kdyby pro změnu jsi něco naplánoval ty?" hlesl jsem s úsměvem a přitáhl se k němu blíž. "Něco zábavného třeba? Cokoliv tě napadne."
Ani jsem se moc nemusel nad ničím zamýšlet, automaticky mi před oči vyskočila jen jedna věc, kterou bych s ním mohl dělat bez přestávky, ale… "Víš, že mě napadne jen jedna věc, takže si nemyslím, že je to dobrý nápad." Ušklíbl jsem se nad vlastními představami. Ne, že by mi někdy řekl ne, ale nechtěl jsem ho věčně otravovat se sexem, ať to zní jakkoli blbě.
"Tak co kdybych ti dal nabídku?" hlesl jsem zamyšleně. "Kdybychom dělali naprosto normální věci ale jako pár...víš...jako ve filmech. Rande, kino, společná vana, večeře...?" naklonil jsem hlavu ke straně a zvědavě se na něj podíval.
"Večeře ve vaně…" Dodal jsem zamyšleně a o něco pevněji stiskl jeho pas. Tohle byl dobrý plán, tohle se mi líbilo, a nemohl jsem na to nic jiného říct… Protože všichni ví, co se dělává v kinech a vaně… s pěnou… voňavou pěnou… A Jinanem samozřejmě, pěna není všechno. Někdy…
"Nevidím v tom problém." Podíval jsem se na něj s úsměvem. Ať si říká kdo chce co chce, trocha romantiky neuškodí. Ani těm hovadům co se vždy kolem druhé rozhodnou dělat jisté věci. Kdyby se aspoň tišili hovada.
"Ještě aby jo." ušklíbnu se a lehce se odtáhnu. "Mohl bys jen...?" hlesl jsem a natočil se tak, abych si poklepal na lopatku. "Poškrábat? Ta mikina trochu kouše..." hlesl jsem a klidně si s ním vyměňoval pohled.
Jen jsem ďábelsky vystřelil obočím, jen na chvilku, aby to zrovna dvakrát nezaregistroval a rukou vplul pod mou mikinu a prsty se setkal s nahou kůží jeho zad. Lechtavě jsem přejel po jeho zádech jemnými motýlími doteky až k jeho lopatce, kterou jsem podráždil nehty. "Lepší?" Zeptal, jsem se jakoby nic. Však se taky nic nestalo, ne?
"Umm..." zamručel jsem spokojeně a zlehka se natiskl k ruce s tichým vrněním. Bylo to příjemné a ne zrovna málo, když jsem se o jeho ruku zapřel a posunul se trocho jinak. Byla ironie, že ani za tu dobu nikdo ze členů nezjistil, že jsem lechtivých na žebrech. Dokonce ani June.
Tohle zavánělo nebezpečím ze vzrušení. S tímhle jeho spokojeným kočičím vrněním, které vydával vždycky, když se mu něco neuvěřitelně líbilo, mi i zvedal v hladině krve cukr i vzrušení, ale nemohl jsem nic jiného dělat. Bylo to podobné jako paralizace. Vždycky když vypadal takhle spokojeně, měl jsem nutkání pro to udělat ještě víc.
"Můžeš ještě?" hlesl jsem a sám sáhl po okraji mikiny, který jsem vyhrnul až k ramenům. Byla docela ironie, že jsem v tom žádné vedlejší úmysly neviděl, když jsem k němu opět prosebně pohlédl.
Byl jsem rád, že mé hlasité polknutí nebyl dostačující na to, aby ho také slyšel. "Jasně, proč ne?" Už teď jsem nás viděl na kuchyňském stole, zapletení do sebe s jazyky až někde v krku, ale snažil jsem se to na sobě nedat nijak znát a jen na jeho záda umístil i druhou ruku a škrabkal ho nich celých, užívajíc si výhled na jeho hrdlo, protože to bylo prostě neck-porn.
Spokojeně jsem přiklonil hlavu ke straně a vtiskl se do jeho rukou. Sám jsem neudržel blažený sten, avšak když sjel trochu k žebrům, celý jsem se zachvěl a zkroutil z tichým téměř ženským zahihňáním.
Překvapeně jsem se pozastavil nad jeho smíchem, že i škrabat jsem ho zapomněl. Že by byl lechtivý? Zopakoval jsem ten stejný pohyb jako před chvíli a polechtal ho na žebrech, a když se mi dostalo stejné reakce, musel jsem se zasmát. "Ale… Potvůrka je lechtivá?" teď už aspoň vím, čím novým ho můžu zlobit.
"Zkusíš to jednou a ještě ten den tě opiju a s kamenem okolo krku hodím do řeky Han, vážně." zamručel jsem nespokojeně a stáhl si mikinu zpět. "Co takhle nechat to rande a všechno to na později...?" zamručím, když si rozepnu mikinu a nohama mu obejmu pas.
"Prosím tě, ještě bych ti chyběl." odfrkl jsem povýšeně, stejně jako jsem se většinou i choval, ovšem k němu jsem si to tak nějak dovolovat nemohl. "A jo. Souhlasím." Poznámku o tom, že bych ho prakticky byl schopný znásilnit mezi dveřmi, jsem si radši nechal pro sebe, a dlaněmi jsem sjel po jeho zádech k pasu.
Po tomhle budu trpět cukrovkou *-*