close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 






i
i
i
i

#06 [morning issiue]

6. dubna 2016 v 17:22 | pu&lu collab |  We've become lovers
We've become lovers | #06 [morning issiue] | 1459 slov | pu&lu collab | junhwan |



Zavolal mi muž… tak sem dávám další kapitolu… protože ne že by si stěžoval, ale že konečně nejsem ve škole cca 11 hodin, jako jsem byla včera… super, že?

Jo, btw, další díl je poslední... pěkný, co? No... ani ne, budu muset kouskovat to double b...

Ante/Jinhwan - kurziva
Meee.GG/June - norm.


"Kreténe!" syknul jsem možná až příliš agresivně, když jsem se na něj podíval. "A víš co June? Vážně mi není dobře. I když se snažím o rozptýlení, je mi špatně, nemůžu pořádně dýchat! Já...se potřebuju uklidnit." vydechl jsem nakonec a sedl si na jeho postel jelikož byla blíž. "Jsem moc rozladěný a vážně jsem jak těhotná baba..."

"Možná protože čekáš dalšího malého kreténka?" Usmál jsem se na něj a věděl, že mě vážně asi zabije, hlavně když jsem mu přes mikinu pohladil bříško. "Ne v klidu dobrý, jen si z toho ještě budu dlouho dělat srandu." ačkoli nevypadal, že by zrovna nějak moc chtěl, objal jsem ho a položil nás oba na postel. "Co takhle místo rozčilování prostě jen spát, hm? To nikomu neublíží." Nehodlal jsem ho pustit i kdyby se začal vzpírat.

Nechal jsem sebou manipulovat a během chvilky se k němu opět stulil. "Vážně nechápu jak se mnou můžeš vydržet..." zabručel jsem a kouknu mu do tváře. "Ty změny nálad...divný chování...asi bych se zbláznil." Hlesl jsem a natočil se k němu více, abych ho sám objal.

Byl jsem rád, že se konečně nějak uklidil, ale bylo to celkem pravděpodobné, když byl takový mazel a navíc na něj vždycky platily doteky. "Občas je lepší prostě něco co řekneš vypustit. Ale to vlastně ty u mě taky děláš dost často."

"Taky pravda." Vydechl jsem tiše a prsty si našel cestu pod jeho tričko. Byl jako topení, což jsem mnohdy ocenil, jelikož já měl většinou ruce jako led. A obecně, přivoďovat mu tyhle mini infarktu bylo docela zábavní.

Skoro jsem vyjekl leknutím, když mi po hrudníku přejížděl ledovými dlaněmi. "Aaaaahhhhh…. Zlato….. Studíš!"

"Nepovídej..." zasmál jsem se spokojeně, když jsem se rty natiskl k jeho krku jako nějaké štěně. "To je účel, June~ Tak jako pokaždé..." vydechl jsem a lehce ho kousl.

"Um…" Vydechl jsem přesto celkem spokojeně, ačkoli ty ruce teď nebyly zase tak příjemné, jak se mohlo zdát. Kdyby mi bylo teplo, tak nic neřeknu, no bohužel. "Lásko, tvrdnou mi z tebe bradavky jak seš ledovej."

"To je informace, kterou jsem vážně nepotřeboval vědět." zamručel jsem do jeho krku a odtáhl se, abych se mohl podívat na svůj výtvor v podobě napůl skvrnky a napůl kousance, který byl možná příliš viditelný, ale čert to vem. Maskérky už si zvykly.

"Nemůžu za to, že máš ledové ruce." Zabrblal jsem ospale, protože na mě zase nějak došla ta slabost a ruce jsem přitiskl jemu na pas, snad aby se neřekl, stejně se z něj dal dělat dobrý plyšák. "V létě se to dá zneužít, ale teď… Ne. Je to mučení." Ani jsem se už moc nezajímal o to, co mi tvoří na krku, maskérky nad tím vždycky jen kroutily hlavou a on to častokrát odnášel mnohem hůř. Přeci jen, jeho krk je dokonalost sama.

"Tak potrápit tě taky někdy musím..." hlesl jsem s úšklebkem, když jsem rukama vyjel výš, abych otestoval, jestli to, co říká je vážně pravda. Jen podle jsem se pousmál, po zjištění, že rozhodně je a sám jsem očekával, jaké reakce se mi teď dostane po tak podlém kroku.

"Um…" Potlačil jsem teď ne zrovna chtěný sten. Ne, že by mi to nebylo příjemné, ono to i z části bylo, jeho studené ruce na mé kůži, která byla tak nějak přirozeně teplá a nemělo to zase tak moc co dělat s mou orientací. "Provokuješ." Hlesl jsem s přivřenými oči.

"Ale nevypadá to, že by se ti to zrovna příčilo." zasmál jsem se a škádlivě je promnul, sleduje jeho tvář. Měl jsem rád tohle hraní, kdy mě na chvíli nechal dělat, co jsem jen chtěl, než se rozhodl pomstít. No co si budeme nalhávat, ta pomsta byla vždycky spíš odměna.

Slastně jsem zaklonil hlavu a plně se položil na záda, možná, abych mu dal prostor na to, aby si hrál. Prozatím. Neměl jsem v plánu mu to prozatím nějak odepírat, stejně se mi nic nechtělo, tak proč bych se vůbec měl snažit? Těžko se mi dařilo zakrývat i hlasitější oddechování natož tiché mručení a občas ten spokojený sten. Ať se taky poměje pro tentokrát.

Jen spokojeně jsem se usmál a po chvíli, kdy to začalo být bez jeho účasti zábavné, jsem ruce odtáhnul a sám si sedl. Prakticky jsem mu seděl na klíně, ale to mi bylo docela ukradené, když jsem sledoval jeho spokojenou grimasu. "A já nic?" zamručel jsem nespokojeně.

Věnoval jsem mu jeden z těch pohledů, které říkaly, je mi jedno co se děje nebo co se bude dít, ale naprosto dokonale jsem pociťoval jak mi zadečkem tlačí na rozkrok. Teď jsem nevěděl, co je lepší, to, že mě dráždil, nebo to, že si prostě pohodlně sedl a je mu jedno, kde a na co přesně, k tomu ještě v jaké situaci. Skoro jsem se až nutil k tomu zvednout ruce, abych ho mohl pohladit po stehnech a pak pokračovat výše s tím, že jsem nebral ohledy na mikinu. Stejně za chvilku bude dole.

Jen jsem se pousmál, při jeho přívětivé reakci, když jsem si rozepnul asi jen třetinu mikiny a ona mi sama sjela z ramenou, přičemž jsem se snad omylem pohnul v bocích proti jeho klínu. věděl jsem, že z tohohle rozhodně nevyjdu beztrestně, ale tomuhle se odolat prostě nedalo.

Nakonec jsem si to celkem užíval, ačkoli se mi nechtělo nic než jen ležet. Jeho kůže byla krásně jemná a hřejivá, oproti jeho dlaní… ne že by nebyly jemné, ale o té teplotě už se nedalo mluvit moc uspokojivě.
"Hej…" Vydechl jsem, když se na mě zamrvil a plně otevřel oči. Tohle mi dělalo velký problém v kalhotách a on to věděl!

"Děje se něco?" pousmál jsem se pobaveně a zopakoval ten stejný pohyb, tentokrát o dost pomaleji, když jsem už pomalu pocítil účinek, který to na něj mělo. Dlaně jsem mu položil na břicho a hned několikrát jsem se pohnul v bocích s vlastním tichým stenem.

Protočil jsem oči, ale ne nějak protivně… kdyby se mi to povedlo, tak by to tak asi vypadalo, ale tohle bylo něco s tak trošku úplně jiným nádechem. "Víš, že jestli nepřestaneš, tak to pro tebe skončí špatně." Zamručel jsem, protože musel stejně dobře cítit, že pod ním tvrdnu, ale to měl určitě v plánu, jinak by tohle nedělal, mrcha.

"Nevím, jak...?" hlesl jsem s úšklebkem na rtech, když jsem na něj dosedl o něco víc, abych navýšil tlak na jeho klíně. "Měl bys mi to ukázat, June...nějak si nemůžu vzpomenout." vydechl a vydal ze sebe poněkud přidušený sten s dalším pomalým pohybem. Vážně přestával koordinovat vlastní tělo, které si začínalo dělat co chce.

Pokud mě kdy chtěl zabít za to co dělám, tak teď jsem měl tu možnost vědět jaké to je, když dělám něco co nechce. Dost blbé. Hlavně, když se mě nic nechce. Teď mi ho začalo být i líto… ale co už. "Jestli si nepamatuješ jak tě nutím křičet slastí moje jméno, tak jsem dost v prdeli." Vydechl jsem celkem otráveně, když jsem ho shodil pod sebe a tak trošku ho přimáčkl do postele. "Protože jestli si rychle nevzpomeneš, vážně se naseru…"

"Myslím...že si nevzpomenu..." zakroutil jsem hlavou a nechal ruce volně položené na matraci, jako bych se už teď vzdal a ani tomu nebylo daleko od pravdy. Chtěl jsem vědět, co udělá, protože až takhle vydráždit se mi ho podařilo jen málokdy.

"Tak teď jsi mě vážně nasral." Zahučel jsem mu těsně u ucha, dost podrážděným, ale stejně vzrušeným hlasem, než jsem se posadil mezi jeho rozkročené nohy a dlaněmi jsem mu jednoduše sundal kalhoty, i se spodním prádlem. Pokud přišlo na tohle, celkem jsem kašlal na to, jestli ho "vyděsím" nebo to vezme v pohodě. "Nepamatovat si sex se mnou? A navíc ještě k tomu před asi hodinou? Začínáš být senilní, Jinane." Dlaně jsem rozběhl po jeho těle a kochal se jeho nahotou.

"Ty jsi taky mluvil o stárnutí." hlesl jsem a škubl sebou, když to vzal tak naráz. Chtěl jsem ho naštvat, to přiznávám, ale tohle bylo možná moc a já si to uvědomoval. June nebyl snad nikdy hrubý a já věděl, že ani teď nebude. Možná jsem si párkrát nemohl pořádně sednout, ale nic horšího se až doteď nestalo.

S takovým možná až ďábelským úšklebkem jsem se nad něj nahnul, abych si mohl přivlastnit jeho rty aspoň na malý okamžik. Nebylo to zase tak moc prudké, jako moje předchozí počínání, ale zase to taky nebylo zrovna nějaké opatrné. Ale sám si o to říkal. Věděl jsem, co má v plánu, a celkem se mu to dařilo. "Budeš už hodný?"

Nechtěl jsem se vzdát, když si myslel, že vyhrával, nehledě na to, že to bude pro mě samotného horší a jen vzpurně jsem zavrtěl hlavou. "Já? Hodný? Nevtipkuj..." vydechl jsem pociťuje mrazíka, který mi přejel po těle, při myšlence na to, co je teď schopný udělat.

 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ady | Web | 6. dubna 2016 v 18:35 | Reagovat

Jinan is a fuckin tease and this is so damn hot i love it ***-***

2 Tomiko Natsuki | E-mail | Web | 6. dubna 2016 v 20:35 | Reagovat

Ja týchto dvoch milujem vážne. Oni su tak perfektný par az mam chut z toho plakať! Teším sa na další diel ^^

3 Kláriška | E-mail | 8. dubna 2016 v 18:47 | Reagovat

Z tochto musiii byť ďalší dieel X0 MUSIIII X3 aah to je taak úžastné Ňáh

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama